close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kikinka

14. července 2008 v 20:11 | Kačka |  Psí příběhy
Doufám, že máte nějaký ten rohlík i pro mě. Snad jste je nedali všechny Korimu? Ale co, stejně mám nejraději piškoty. Tak je vyndejte z kapsy a můžeme začít… Obrazek Takže jmenuji se Kikina. Je mi asi 8 let. Kikina je mé pravé jméno, dala mi ho moje paní. Byla to taková starší dáma, docela jsme si rozuměly. Měla domeček a zahrádku, kde jsem často běhala a dokonce i hlídala. Že jsem nic nemohla uhlídat? Ale nepovídejte, zdání klame a mé krátké jezevčí nožky umí být rychlé, i teď v pokročilém věku. Však já ten zatracený vrtulník co létá nad útulkem jednou stejně chytím… Jak a proč jsem se dostala do útulku? No já vlastně ani nevím. Panička si jednoho dne zabalila kufry a odjela, prý někam do Švýcarska nebo kam. Nevím co se s ní stalo, jestli byla nemocná nebo proč tam jela, ani jestli ještě žije. Já měla zůstat doma s příbuznými. No nadšená jsem z toho nebyla a oni ještě méně. Neměli mě rádi, roztahovali se v mém domečku, na mé zahrádce a ještě jsem jim překážela. Tak mě jednoho dne vzali a hodili přes plot k sousedům a ve schránce jim nechali vzkaz, ať si mě nechají. Sousedi na mě byli vždy moc hodní, ale už jednoho pejska měli a my bychom si s Badym asi moc nerozuměli na jedné zahradě. Tak mne alespoň odvezli do ústeckého útulku, aby mě už příbuzní nemohli nikam házet. Upřímně jsem jim za to docela vděčná. Útulek není tak strašné místo jak se říká malým štěňatům. Vlastně se mi tam ze začátku docela líbilo. Byly zrovna prázdniny a já to brala jako dovolenou v penzionu. Jsem už starší lenošivá dáma, takže jsem vstávala okolo poledne, dopřála si vždy pozdní snídani až do boudy. Potom jsem si zase trochu zdřímla a pak začaly vycházky. Klárka (moje venčitelka) pro mně přišla a šli jsme ještě se spoustou dalších lidí a psů někam na procházku. V horkých dnech jsme si jen rozložili deku ve stínu a začalo drbání, česání a mlsání. Hezká dovolená, než člověk, vlastně pes, zjistí, že je to stále dokola. Ta každodenní rutina je otravná. Navíc se začalo ochlazovat a to se mi moc nelíbilo. Nejsem sice žádný postelový mazánek, ale být 24 hodin venku v mrazu to není nejpříjemnější, zvlášť pro psa v pokročilejším věku. Mám sice dlouhou srst a v boudě jsem měla nastláno, ale přece jen to nebylo moc příjemné. Doufala jsem, že si pro mě někdo přijde a vezme si mě domů, do teplíčka. Ale nestalo se tak. Naštěstí letos nebyly silné mrazy, takže jsem zimu přečkala bez větších problémů. Obrazek Už bych chtěla páníčka jen pro sebe. Páníčka, se kterým bych se nenudila. Ale zase žádnou bláznivou rodinku, ideální by byl nějaký důchodce, který je osamělý a hledá kamarádku do deště. Vystačím si s procházkami v pomalém tempu. Když bude hezky, chtěla bych vysedávat u lavičky v parku nebo na zahrádce a poslouchat ptáky. Škoda, že spousta důchodců si pořizuje štěňata nebo mladé psy. Ti je pak často buď přežijí nebo jim páníček onemocní a nemůže se o ně starat a oni pak na stará kolena musí do útulku. Jiní už zase nechtějí žádného psíka, protože neví, co bude za 10-15 let a bojí se, aby po nich pejsek nezůstal. Ale vždyť jde přece udělat kompromis. Pokud si vezmou z útulku psíka staršího, riziko, že po nich psík zůstane, je mnohem menší. Navíc udělají moc dobrý skutek. Nevím, kolik času ještě mám, než budu muset za duhový most. Rok? Trošku málo, citím se na víc. Deset let? To už asi ne, ale znám i psy, kteří se dožili 18. Mohla bych tu být ještě takových 5-7 let, pokud mi bude přát zdravíčko, nechci je ale prožít v útulku. Tak co? Nenajde se u vás místo právě pro mojí maličkost? Obrazek Kiki se vzala starší paní jako společnici do bytu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama