Měkkýši
Měkkýši jsou druhým nejpočetnějším živočišným druhem, na prvním místě jsou členovci. Jsou pradávnou živočišnou skupinou, jejíž vývoj sahá daleko před vznik černého uhlí. Měkkýši patří mezi bezobratlé živočichy a čítají cca 135 000 druhů. Latinský název je odvozen od slova molluscus, které v překladu znamená měkký oříšek. Vědný obor zkoumající měkkýše se nazývá malakologie, schránkami měkkýšů se pak zabývá konchologie
Měkkýši mají tři hlavní znaky, které je odlišují od ostatních druhů. V první řadě je to způsob pohybu, pohybují se po břišní straně těla pomocí svalnaté nohy. Dálším znakem je velmi měkké tělo, které je nečlánkované a vtlačené nad svalnatou nohu do útrobního vaku. Třetím znakem je, že hřbetní tělní stěna se záhyby tvoří plášť, který tělo objímá. Okraje tohoto pláště jsou zpevněny chitinovitou organickou hmotou s krystalky uhličitanu vápenatého - vápence a tvoří ochrannou skořápku. Jsou buď dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí.Většina měkkýšů žije v mořích, v přímořských státech tvoří významnou složku potravy člověka, ze schránek se pak využívá perleť na výrobu knoflíků, šperků a ozdob. Jsou země, kde se mušličky používají jako platidlo, například kmeny primitivních národů Dani a Jali, obývající pralesy Nové Guineje. Většina mořských měkkýšů má nepřímý vývin, prochází stádiem larvy. Jen malá část měkkýšů je sladkovodní nebo suchozemská. Živí se buď rostlinami, nebo živočichy. Někteří z měkkýšů jsou hermafroditi tedy pohlavními obojetníky.Na povrchu jejich těla se vylučuje hlen. Dýchají buď plícemi nebo žábrami. Některé druhy měkkýšů mohou být člověku i nebezpečné
