Červen 2008
Black smile
11. června 2008 v 13:12 | Kačka | Pixelky-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Alpský jezevčíkovitý brakýř (Alpine Dachsbracke)
10. června 2008 v 19:37 | Kačka | Psí plemena- lovecká
ANGLICKÝ NÁZEV:
Alpine Dachsbracke, Alpenländische Dachsbracke
PŮVOD:
Plemeno bylo vyšlechtěno v Rakousku, v polovině 19.století, ve vysokohorských podmínkách, pro hon a pronásledování laní, králíků, lišek. Toto mnoho profilové plemeno vzniklo na základě místních přiměřených lovů.
POPIS:
Je to robustní silný lovec se zkrácenými, nikoli však zkřivenými končetinami. Výška v kohoutku je 33 až 43 cm, váha 15 až 18 kg. Hlava je středních rozměrů, se širokou lebkou. Oči jsou oválné, s chytrým pohledem. Čenich nosu je černý. Uši středně dlouhé, visící. Srst užitečná, hustá a hrubá. Barva je rezavá (má jelení zbarvení), černě zbarvená a červená se začernáním na koncích chlupů. Bílé zbarvení je nežádoucí; čokoládové, černé nebo šedě-modré zbarvení znamená diskvalifikující známky.
VÝŠKA:
V kohoutku má 33 až 43 cm.
VÁHA:
V rozmezí 15 až 18 kg.
SRST:
Hustá a hrubá.
CHARAKTER:
Je to talentovaný, bystrý a poslušný pes, který nikdy nebyl jenom psem domácím. Drželi jej pouze skuteční honáci. Alpští honáci vysoce cenili smysluplnost a profesionalitu tohoto psa. Vlněný porost psa dobře ochránil v jakémkoliv počasí
PÉČE:
Nepotřebuje zvláštní péči.
PLEMENO:
Lovecký pes.
Alpine Dachsbracke, Alpenländische Dachsbracke
PŮVOD:
Plemeno bylo vyšlechtěno v Rakousku, v polovině 19.století, ve vysokohorských podmínkách, pro hon a pronásledování laní, králíků, lišek. Toto mnoho profilové plemeno vzniklo na základě místních přiměřených lovů.
POPIS:
Je to robustní silný lovec se zkrácenými, nikoli však zkřivenými končetinami. Výška v kohoutku je 33 až 43 cm, váha 15 až 18 kg. Hlava je středních rozměrů, se širokou lebkou. Oči jsou oválné, s chytrým pohledem. Čenich nosu je černý. Uši středně dlouhé, visící. Srst užitečná, hustá a hrubá. Barva je rezavá (má jelení zbarvení), černě zbarvená a červená se začernáním na koncích chlupů. Bílé zbarvení je nežádoucí; čokoládové, černé nebo šedě-modré zbarvení znamená diskvalifikující známky.
VÝŠKA:
V kohoutku má 33 až 43 cm.
VÁHA:
V rozmezí 15 až 18 kg.
SRST:
Hustá a hrubá.
CHARAKTER:
Je to talentovaný, bystrý a poslušný pes, který nikdy nebyl jenom psem domácím. Drželi jej pouze skuteční honáci. Alpští honáci vysoce cenili smysluplnost a profesionalitu tohoto psa. Vlněný porost psa dobře ochránil v jakémkoliv počasí
PÉČE:
Nepotřebuje zvláštní péči.
PLEMENO:
Lovecký pes.
Afgánský původní chrt (Afghan Original Hound)
10. června 2008 v 19:34 | Kačka | Psí plemena- lovecká
//<![CDATA[ //]]>
PŮVOD:
Existují dvě verze o vzniku tohoto plemene:
Ve shodě s první, byl jejich pravlastí blízký Východ, odkud tito psi migrovali přes Arábii a Persii a usadili se v horních územích na hranici Afghánistánu s Pákistánem, a také na Pamíru a Thai-šanu, kde je začali kultivovat; ale druhá verze hovoří o tom, že odedávna tito psi obývali Afghánistán a byli využíváni pro hon na kamzíky, archary, vlky, sněžné levharty, lišky a zajíce. Na konci 19.století je zavezli do Velké Británie, a následně i do ostatních zemí.
V Rusku se toto plemeno podruhé zrodilo jako Afgánský původní chrt. Standard na toto plemeno byl vydán v roce 1985. Do té doby původní chrt i dekorativní Afgán byli pokládáni za společné plemeno.
POPIS:
Jedním ze základních vnějších znaků jejich rozlišení je tzv. "sedlo" z krátké a temné srsti v porovnání s ostatním ochlupením, které je charakteristické pouze pro Afgánského původního chrta.
Afgánský původní chrt:
Je půvabný, proporcionálně rostlý a vzrostlý (výška v kohoutku 65 až 73 cm, váha do 32 kg), volnost milující pes. Hlava je dlouhá, ušlechtilých linií. Oči velké, výrazné, temně-hnědé, mandlového tvaru, obkrouženy temnými obroučky víček. Čenich nosu je černý, s širokými nozdrami. Uši jsou dlouhé, posazené v úrovni očí, při rozrušení se zdvíhají, jsou pokryty hedvábnou, zvlněnou srstí. Ocas se závěsem je z dlouhé, vzácné, drsnější srsti, držící se vysoko do kruhu nebo polokruhu. Srst je dlouhá, hedvábná, pokrývající celé tělo, kromě sedla, které začíná u krku, pokračuje přes záda a končí dočasným postavením na ocase. Srst na sedle je drsnější, je složena z krátkého a temného vlasového rámu. Měkká, vrásčitá srst na zadní straně předních i zadních nohou, vytváří okolo kolen "kalhoty", mezi prsty tlap a okolo hlavy je "věnec".
Zbarvení: bílé, rezavé, plavé, šedivé se zesvětlením nižších částí těla.
VÝŠKA:
V kohoutku má 65 až 73 cm.
VÁHA:
Do 32 kg.
SRST:
Hedvábná, zvlněná srst.
CHARAKTER:
Je to velice oddaný, ustálený, laskavý a delikátní pes, něžný miláček dětí. V bytě je afgánský původní chrt velice čistotný (v místnosti není specifický zápach), je nevtíravý. Označuje se pevným zdravím. Libuje si v dlouhých vycházkách, nejlépe bez vodítka.
PÉČE:
Je nutná důkladná péče o srst (mytí, vyčesávání masážním kartáčem)
PLEMENO:
Dlouhosrstý, lovecký pes.
Existují dvě verze o vzniku tohoto plemene:
Ve shodě s první, byl jejich pravlastí blízký Východ, odkud tito psi migrovali přes Arábii a Persii a usadili se v horních územích na hranici Afghánistánu s Pákistánem, a také na Pamíru a Thai-šanu, kde je začali kultivovat; ale druhá verze hovoří o tom, že odedávna tito psi obývali Afghánistán a byli využíváni pro hon na kamzíky, archary, vlky, sněžné levharty, lišky a zajíce. Na konci 19.století je zavezli do Velké Británie, a následně i do ostatních zemí.
V Rusku se toto plemeno podruhé zrodilo jako Afgánský původní chrt. Standard na toto plemeno byl vydán v roce 1985. Do té doby původní chrt i dekorativní Afgán byli pokládáni za společné plemeno.
POPIS:
Jedním ze základních vnějších znaků jejich rozlišení je tzv. "sedlo" z krátké a temné srsti v porovnání s ostatním ochlupením, které je charakteristické pouze pro Afgánského původního chrta.
Afgánský původní chrt:
Je půvabný, proporcionálně rostlý a vzrostlý (výška v kohoutku 65 až 73 cm, váha do 32 kg), volnost milující pes. Hlava je dlouhá, ušlechtilých linií. Oči velké, výrazné, temně-hnědé, mandlového tvaru, obkrouženy temnými obroučky víček. Čenich nosu je černý, s širokými nozdrami. Uši jsou dlouhé, posazené v úrovni očí, při rozrušení se zdvíhají, jsou pokryty hedvábnou, zvlněnou srstí. Ocas se závěsem je z dlouhé, vzácné, drsnější srsti, držící se vysoko do kruhu nebo polokruhu. Srst je dlouhá, hedvábná, pokrývající celé tělo, kromě sedla, které začíná u krku, pokračuje přes záda a končí dočasným postavením na ocase. Srst na sedle je drsnější, je složena z krátkého a temného vlasového rámu. Měkká, vrásčitá srst na zadní straně předních i zadních nohou, vytváří okolo kolen "kalhoty", mezi prsty tlap a okolo hlavy je "věnec".
Zbarvení: bílé, rezavé, plavé, šedivé se zesvětlením nižších částí těla.
VÝŠKA:
V kohoutku má 65 až 73 cm.
VÁHA:
Do 32 kg.
SRST:
Hedvábná, zvlněná srst.
CHARAKTER:
Je to velice oddaný, ustálený, laskavý a delikátní pes, něžný miláček dětí. V bytě je afgánský původní chrt velice čistotný (v místnosti není specifický zápach), je nevtíravý. Označuje se pevným zdravím. Libuje si v dlouhých vycházkách, nejlépe bez vodítka.
PÉČE:
Je nutná důkladná péče o srst (mytí, vyčesávání masážním kartáčem)
PLEMENO:
Dlouhosrstý, lovecký pes.
Afgánský chrt (Afghan Hound)
10. června 2008 v 19:27 | Kačka | Psí plemena- loveckáANGLICKÝ NÁZEV:
Afghan Hound
PŮVOD:
Afgánský chrt je plemenem existujícím již několik tisíciletí. Byl vyšlechtěn v Afghánistánu, křížením Afgánského původního loveckého chrta s Perským chrtem - Salukou. Na konci 19. století jej dovezli do Velké Británie, kde byl v roce 1907 utvrzen standard tohoto plemene. Tam také v roce 1926 vznikl první "Klub milovníků afgánského chrta".
POPIS:
Afgánský chrt má exotický zevnějšek, majestátní ocas a grandiózní pohyb. Je plný síly a důstojnosti, má nezávislý charakter - to je Afgán. Afgánský chrt je dostatečně vysoký pes, výška v kohoutku je u psů 65 až 75 cm, u feny 60 až 65 cm, váha se pohybuje v rozmezí 23 až 28 kg, má pevnou a silnou postavu. Hlava je nadstavená, v prodloužené linii. Uši má dlouhé a visící, přiléhající k hlavě, pokryté velmi dlouhými, hedvábnými chlupy. Oči jsou trojúhelníkového tvaru, východního rázu, jsou temné, někdy s nazlátlým odstínem. Čenich nosu je černý, u světle zbarvených psů může být i temně-hnědý. Ne příliš krátký ocas je zakončen smyčkou. Afgánský chrt má krásnou, rovnou, honosnou a hedvábnou srst, která stojící postavu Afgána krásně a důstojně rámuje. Tlapy jsou touto hustou srstí dobře kryté, srst vytváří jakési "cvičky". Zbarvení je různorodé: jedno-, dvou-, trojbarevné. Pes může mít černou masku nebo polomasku s brýlemi, může však být i bez masky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 68 až 74 cm.
Fena má v kohoutku 63 až 69 cm.
VÁHA:
Afgánský chrt váží v rozmezí 23 až 27 kg. (Standard FCI váhu neuvádí.)
SRST:
Afhánský chrt má krásně vznešenou, hedvábnou a rovnou srst, která na zádech, bocích a zadečku má velmi jemnou strukturu. Na přední straně hlavy má srst krátkou, na zadní je dlouhá, zřetelně dobře splývající. Všechny barvy srsti jsou přijatelné.
CHARAKTER:
Afgánský chrt je laskavý a přívětivý pes, podarovaný moudrostí od svých předků, žijících v poušti. Je nezávislý, avšak zdrženlivý a přívětivý k dětem. Je to důstojný a rezervovaný pes, s určitou nadšenou a vášnivou divokostí.
PÉČE:
Afgánský chrt vyžaduje tvrdé, ale laskavé výzvy a povely a zvýšené fyzické zátěže. Má rád delší procházky a větší prostor. Srst potřebuje soustavnou péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Afgánský chrt se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes, určený k nahánění vysoké zvěře.
VYUŽITÍ DNES:
Hlídač a společník.
PLEMENO:
FCI X. - Chrti.
Sekce 1 - Chrti.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
AF
ČÍSLO STANDARDU:
228/ 22. 11. 2004 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
09. 11. 2004
POZNÁMKA:
Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.
Afghan Hound
PŮVOD:
Afgánský chrt je plemenem existujícím již několik tisíciletí. Byl vyšlechtěn v Afghánistánu, křížením Afgánského původního loveckého chrta s Perským chrtem - Salukou. Na konci 19. století jej dovezli do Velké Británie, kde byl v roce 1907 utvrzen standard tohoto plemene. Tam také v roce 1926 vznikl první "Klub milovníků afgánského chrta".
POPIS:
Afgánský chrt má exotický zevnějšek, majestátní ocas a grandiózní pohyb. Je plný síly a důstojnosti, má nezávislý charakter - to je Afgán. Afgánský chrt je dostatečně vysoký pes, výška v kohoutku je u psů 65 až 75 cm, u feny 60 až 65 cm, váha se pohybuje v rozmezí 23 až 28 kg, má pevnou a silnou postavu. Hlava je nadstavená, v prodloužené linii. Uši má dlouhé a visící, přiléhající k hlavě, pokryté velmi dlouhými, hedvábnými chlupy. Oči jsou trojúhelníkového tvaru, východního rázu, jsou temné, někdy s nazlátlým odstínem. Čenich nosu je černý, u světle zbarvených psů může být i temně-hnědý. Ne příliš krátký ocas je zakončen smyčkou. Afgánský chrt má krásnou, rovnou, honosnou a hedvábnou srst, která stojící postavu Afgána krásně a důstojně rámuje. Tlapy jsou touto hustou srstí dobře kryté, srst vytváří jakési "cvičky". Zbarvení je různorodé: jedno-, dvou-, trojbarevné. Pes může mít černou masku nebo polomasku s brýlemi, může však být i bez masky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 68 až 74 cm.
Fena má v kohoutku 63 až 69 cm.
VÁHA:
Afgánský chrt váží v rozmezí 23 až 27 kg. (Standard FCI váhu neuvádí.)
SRST:
Afhánský chrt má krásně vznešenou, hedvábnou a rovnou srst, která na zádech, bocích a zadečku má velmi jemnou strukturu. Na přední straně hlavy má srst krátkou, na zadní je dlouhá, zřetelně dobře splývající. Všechny barvy srsti jsou přijatelné.
CHARAKTER:
Afgánský chrt je laskavý a přívětivý pes, podarovaný moudrostí od svých předků, žijících v poušti. Je nezávislý, avšak zdrženlivý a přívětivý k dětem. Je to důstojný a rezervovaný pes, s určitou nadšenou a vášnivou divokostí.
PÉČE:
Afgánský chrt vyžaduje tvrdé, ale laskavé výzvy a povely a zvýšené fyzické zátěže. Má rád delší procházky a větší prostor. Srst potřebuje soustavnou péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Afgánský chrt se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes, určený k nahánění vysoké zvěře.
VYUŽITÍ DNES:
Hlídač a společník.
PLEMENO:
FCI X. - Chrti.
Sekce 1 - Chrti.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
AF
ČÍSLO STANDARDU:
228/ 22. 11. 2004 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
09. 11. 2004
POZNÁMKA:
Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

Kůň-rozcestník
5. června 2008 v 21:53 | Kačka | Kůň
→ Něco o koni ←
→ Hry s koňmi ←
→ Zlozvyky koní ←
→ Slavní koně ←
→ Kuchařka koní ←
→ Jména koní ←
→ Co to je?? ←
→ Co kůň říká ←
Cvrček
5. června 2008 v 21:37 | Kačka | Citáty a básněCvrčku, cvrčku, cvrčíčku,
zacvrkej nám písničku.
Cvrkej pěkně vesele
na louce i v kostele.
Víme všichni, že jsi rád,
když se mohou děti smát.
Budou s tebou také zpívat,
ještě než se začne stmívat.
Když se ale zešeří,
děti běží k večeři.
Ty však můžeš cvrkat déle,
ale už jen pro dospělé!
Datel
5. června 2008 v 21:37 | Kačka | Citáty a básněJeden velmi hloupý datel
dostal nápad k popukání.
Koupil čapku za pakatel,
a nosil ji při ťukání.
Teď ten datel v černém lese
s ostatními datly pře se,
že prý jeho čepice
všem se líbí nejvíce.
Emu
5. června 2008 v 21:36 | Kačka | Citáty a básněEmu to je zvláštní pštros,
do všeho hned strká nos.
Všechno by chtěl věděti
jako jeho dvě děti.
Kdo ho nezná, nevěří,
že poslouchá u dveří!
Když je někdo nablízku,
strčí hlavu do písku.
Fretka
5. června 2008 v 21:35 | Kačka | Citáty a básněFretku tu zná málo lidí,
protože se těžko vidí.
Když jí někdo zahlédne,
tak snad jenom v poledne.
Času má jen minut pět,
a to pouze na oběd.
Pak už zase rychle zmizí,
lenošení je jí cizí.
Kdo se s ní chce seznámit,
musí předem oznámit,
že má zájem o setkání
bez dlouhého povídání.
Rozhodně se vyplácí
vidět fretku při práci!
nejkrásnější zvíře - báseň
5. června 2008 v 21:35 | Kačka | Citáty a básněDává nám všechno, co má.
Rychlost, vytrvalost, sílu.
Ale plane v něm i jeho divoký duch.
Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty.
Byl chloubou králů i dobyvatelů.
Byl oporou civilizace.
Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny.
Dodnes má v našich srdcích místo, ona pyšná krása, která nese jméno kůň.
dlouhá, hezká básnička
5. června 2008 v 21:34 | Kačka | Citáty a básněV lese,nezkaženým zlobou,
tam krásná zvířata žít mohou.
I ty,co svět vyhostil,
moudrý les pohostil.
Zvířata nezkažená zlobou,
zde žít v míru mohou.
Ale on,on tu domov nemá,
magická místa vyhledává.
Můžeš jen věřit,
že zvíře s jemnou srstí
a jedním rohem kouzelným,
pomůže ti a dobro v tvém srci,
najdeš s ním.
Myslili,že je to sen,
ale můžeš jen
věřit a doufat,
že jednorožec bude tě naslouchat.
Nad hlavou noční obloha svítí,víly na louce trhají kvítí.
Černý zajíc pod stromem sedí,z výšky na něj moudrá sova hledí.
Ladně přiběhne srnka mladá,všude v lese vůdce hledá.
Blíží se sem zvíře,které jsem neviděla,ty liško jsi o něm neslyšela?
Je tak krásné,až dech se tají,větvičky sami stranou ustupují.
Oči hluboké a tmavé,jako moře má,podívejte se,to se mi nezdá.
Na kolena zvířata se sklánějí,musí se na něj dívat,ikdyž nechtějí.
Jde tak lehce,jako by vůbec na zem nešlapal,vůdce se zastavil a ani nedutal.
Dobrota a láska z něho sálá,je buď poslední,nebo jeden z mála.
Nejčistější srdce tohle zvíře má,do teď se o něm všude povídá.
Jeden roh mu na čele vyrůstá,jednorožec-takový jméno on má.
Prošel se,lásku,štěstí rozdal a zlo k šílenství dohnal.
Kdo potřeboval tomu pomohl,sám si ale pomoct nemohl.
Je už na světě nejspíš jediný,tak jen každým dnem čeká,až ho lidé zabijí...
Měkkýši
5. června 2008 v 20:57 | Kačka | MěkkýšiMěkkýši
Měkkýši jsou druhým nejpočetnějším živočišným druhem, na prvním místě jsou členovci. Jsou pradávnou živočišnou skupinou, jejíž vývoj sahá daleko před vznik černého uhlí. Měkkýši patří mezi bezobratlé živočichy a čítají cca 135 000 druhů. Latinský název je odvozen od slova molluscus, které v překladu znamená měkký oříšek. Vědný obor zkoumající měkkýše se nazývá malakologie, schránkami měkkýšů se pak zabývá konchologie
Měkkýši mají tři hlavní znaky, které je odlišují od ostatních druhů. V první řadě je to způsob pohybu, pohybují se po břišní straně těla pomocí svalnaté nohy. Dálším znakem je velmi měkké tělo, které je nečlánkované a vtlačené nad svalnatou nohu do útrobního vaku. Třetím znakem je, že hřbetní tělní stěna se záhyby tvoří plášť, který tělo objímá. Okraje tohoto pláště jsou zpevněny chitinovitou organickou hmotou s krystalky uhličitanu vápenatého - vápence a tvoří ochrannou skořápku. Jsou buď dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí.Většina měkkýšů žije v mořích, v přímořských státech tvoří významnou složku potravy člověka, ze schránek se pak využívá perleť na výrobu knoflíků, šperků a ozdob. Jsou země, kde se mušličky používají jako platidlo, například kmeny primitivních národů Dani a Jali, obývající pralesy Nové Guineje. Většina mořských měkkýšů má nepřímý vývin, prochází stádiem larvy. Jen malá část měkkýšů je sladkovodní nebo suchozemská. Živí se buď rostlinami, nebo živočichy. Někteří z měkkýšů jsou hermafroditi tedy pohlavními obojetníky.Na povrchu jejich těla se vylučuje hlen. Dýchají buď plícemi nebo žábrami. Některé druhy měkkýšů mohou být člověku i nebezpečné

























































