close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červen 2008

Fotky hadů

22. června 2008 v 21:23 | Kačka |  Hadi

Krmení hadů

22. června 2008 v 21:22 | Kačka |  Hadi
K umělému nebo násilnému krmení většinou přistupujeme pouze dočasně. Jedná se zpravidla jen o období přechodu na samostatný příjem potravy a tak je nutno na něj i pohlížet. Některé druhy ovšem, jako např. Epicrates striatus, jsou v obecném povědomí brány jako "nežravci" a to je pak důvodem k jejich veskrze malé chovatelské oblíbenosti. Osobně jsem se věnoval chovu právě tohoto druhu celkem 13 let. Za tu dobu, nebudu-li počítat umělé krmení odchovávaných mláďat, jsem rozkrmil pro svou vlastní potřebu do dospělosti celkem 5 kusů (2 samce + 3 samice). Čtyři z nich postupně do dvou let a pátý, jak už to tak bývá, nejkrásněji zbarvený, do 6 let věku. Přesto nemohu říct, že jsou méně atraktivními chovanci, než jiní plazi.

Původ a vývoj

22. června 2008 v 21:22 | Kačka |  Hadi
Původ hadů není dodnes zcela objasněn. Jejich kostry a křehké lebky neodolaly vlivům živlů a paleontologové mají k dispozici jen velmi málo fosilních nálezů.
V období křídy se objevili první předchůdci hadů. Fosilní pozůstatky hadů z tohoto období byly nalezeny v severní Africe. Mnozí hadi, kteří existovali za vlády dinosaurů, nebyli patrně příliš odlišní od těch dnešních. Gigantické krajty, které mohly dosáhnout délky až 15 m, zmizely na počátku třetihor.
Po dvě první třetiny třetihor (před 65 až 23 miliony let) vládli světu menší, krajtám příbuzní hadi. Užovkovití se objevili na počátku třetihor a počátkem miocénu (před 23 až 21 milionem let) se objevil první předek zmijí.
Většina vědců považuje za předky hadů "hrabavé ještěrky", ale k potvrzení této teorie by musel ještě být nalezen "chybějící článek". Panuje představa, že ještěrům začaly nejprve zakrňovat končetiny, pak zmizeli uši, neustále ucpávané prachem. Některé ušní kůstky se připojily k čelisti a umožnily tak hadům vnímat zvuk, především silné vibrace. Ještě dnes mají hadi, jako hroznýš čí krajta, na kostře stopy končetin v podobě nehtovitých výběžků pod ocasem.

Terária

22. června 2008 v 21:21 | Kačka |  Hadi
Obyvatelé terária:
Grammostola Aureostriata

Rostliny v teráriu:
zatim zadne...pozdeji možná nejaky maly sukulent a nebo PET-ka

Bližší popis terária:
-terarium je šestihran
-zadni stěna je polepeny raselinou a ma jednu terasu
-horni víko ma v sobe odvetrani
-dole jsou pruduchy pro vzduch
-kus klacku byl soucasti teraria

Fakta a pověry

22. června 2008 v 21:20 | Kačka |  Hadi
Žádnou jinou skupinu živočichů nezatěžuje tolik pověr, legend a falešných představ jako hady. Ve všech dobách viděli lidé v hadech hnusné, slizké a nechutné tvory. Kdysi je považovali za božstva zla a smrti. Nenáviděli je, báli se jich a uctívali je. Lidové pověry jim připisovaly zlověstné schopnosti, které z nich činily ty nejstrašnější příšery. Ještě dnes mnozí lidé nesnesou pohled na hada ani na fotografii nebo v televizi.

Klasifikace hadů

22. června 2008 v 21:19 | Kačka |  Hadi
Tím, který v osmnáctém století "rozškatulkoval" celou přírodu, byl švédský přírodovědec Karl Linné (Carolus Linnaeus). V tomto systému má každý živý organismus na Zemi místo, které ho řadí k ostatním podle příbuznosti. Tento systém obsahuje devět základních kategorií, do kterých jsou organismy řazeny podle svých charakteristik, a to od nejširších až j nejužším. V systému se používají latinská (nebo latizovaná) a řecká slova.
Zařazení chřestýše západního do systému vypadá takto;
Spojením rodového a druhového jména je určen vždy jen jeden druh. Chřestýš západní se jmenuje Crotalus atrox a pod tímto názvem ho znají vědci bez ohledu na to, jakým jazykem mluví.
Chřestýš západníKategorieSkupinaPopis
Říše
živočichovévšichni živočichové
Kmen
strunatciživočichové se strunou hřbetní
Podkmenobratlovciživ. se strunou hřb. dělenou na obratle
Třídaplaziektotermní živočichové pokrytí šupinami
Řádšupinatívšichni hadi a ještěři
Čeleďzmijovitízmije a chřestýši
Podčeleďchřestýšichřestýši
Rodchřestýšchřestýš
DruhCrotalus atroxchřestýš západní
V současné době žije na Zemi více než 2 700 druhů hadů.

Anatomie hada

22. června 2008 v 21:19 | Kačka |  Hadi
Hadi jsou ze všech živočichů nejprotáhlejší. Jejich tělo je vlastně jenom hlava a široce roztažený válec žeber. Z jednotlivých obratlů páteře vybíhají dvojice žeber a tvoří tak zezdola otevřený válec, který kryje tělní dutinu. Hadi mají na rozdíl od lidských 33 několik stovek obratlů. Hadí kosti jsou jemné a dají se snadno poškodit. Dokonce i lebka je tvořena nepříliš pevně spojenými kůstkami, takže postrádá pevnost savčích lebek. Termín studenokrevnost nyní vědce značně dráždí, protože hadi jsou ektotermní. To znamená, že přijímají teplotu z vnějšího prostředí.
Kostra hada

Chovné krabičky a boxy

22. června 2008 v 21:18 | Kačka |  Hadi
Pokud jednou člověk dojde k rozhodnutí chovat nějakého plaza - i když v této úvaze se zaměřím pouze na hady, nezbytně také časem dospěje k momentu rozhodování mezi chovem "jen tak pro krásu", nebo snahou o vlastní odchov.

Anglický kokršpaněl (English Cocker Spaniel)

22. června 2008 v 21:15 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: English Cocker Spaniel
PŮVOD:
Anglický kokršpaněl byl vyšlechtěn v 19. století ve Velké Británii, kde byl v roce 1902 standard tohoto plemene také přiznán..
POPIS:
Anglický kokršpaněl je živé, statné, sportovní postavy, kompaktního a dobře vyváženého vzhledu. Hlava je objemná, s čistě výraznou, dobře vyvinutou lebkou. Čumák je kvadratický, s dobře zřetelným přechodem od čela. Čenich nosu je velký, černý, s dobře vyvinutými nozdrami. Oči nemnoho vypuklé, kulaté, temné, hnědé nebo černé podle zabarvení, mají jasný a veselý pohled, s výrazem jemnosti a inteligence. Uši jsou dlouhé, visící, široké, posazené nízko, přiléhající k lícním kostem, pokryté dlouhou hedvábnou srstí. Tělo je silné a kompaktní. Krk je mírně delší a svalnatý. Hruď je hluboká, ale ne široká. Ocas je posazený k úrovni zad poněkud níže, dříve se kupíroval na polovinu své délky.
Srst je přiléhající, lesknoucí se, hedvábná, rovná a měkká. Barva je různorodá:. Při jednobarevném zabarvení černí psi nemohou mít hnědý nebo načervenale-hnědý odstín, bílý na hrudi se dovoluje, ačkoliv je nežádoucí.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 39 až 41 cm.
Fena má v kohoutku 38 až 39 cm.
VÁHA:
Anglický kokršpaněl váží přibližně 12,5 až 14,5 kg.
SRST:
Anglický kokršpaněl má rovnou, složením hedvábnou, na dotek hladkou a ne příliš hojnou srst, nikdy není drátovitá, vlnitá či kudrnatá. Barva je různorodá: černá, hnědá, plavá. Bílá barva je dovolena pouze na hrudi.
CHARAKTER:
Anglický kokršpaněl je laskavý, chytrý a něžný pes, s veselým a přátelským charakterem. Je přitažlivý, miluje děti, je to všeobecný miláček celé rodiny. Jeho jedinou špatnou vlastností je tvrdohlavost. Vyžaduje pravidelné procházky, pro které je obzvláště zapálený.
PÉČE:
Srst potřebuje každodenní a důkladnou péči, rozčesávání kartáčem i hřebenem.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Anglický kokršpaněl se průměrně dožívá 12 až 13 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes specializovaný na lov sluky lesní,
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi

Anglický foxhound (English Foxhound)

22. června 2008 v 21:14 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
ANGLICKÝ NÁZEV:
English Foxhound
PŮVOD:
Anglický foxhound byl vyšlechtěn v 15. století ve Velké Británii z loveckých psů druhu svatého Hubera a z dovezených francouzských psů. Šlechtili se především pro hony na lišku na koních. Později jim byla přimíchána krev jiných plemen. V roce 1650 byl Anglický foxhound dovezen do Severní Ameriky, kde se stal základem pro vyšlechtění Amerického foxhounda. V 19. století byl Anglický foxhound v Evropě, Kanadě i Americe široce rozšířen.
POPIS:
Anglický foxhound je otužilý, svalnatý a výjimečně chytrý pes se silnou kostrou. Výška v kohoutku se pohybuje v rozmezí 58 až 64 cm, váha 25 až 35 kg. Hlava je zaoblená a prodloužená, čumák rovný a široký. Oči jsou velké, temně-hnědé barvy. Uši má dlouhé, široké, přiléhající k hlavě, téměř se dotýkající čenichu nosu. Jsou často vrásčité. Ocas je šavlovitého tvaru, posazený dosti vysoko. Srst je krátká, dobře přiléhající. Barva je dovolena různorodá. Anglický foxhound je dvoubarevný i trojbarevný.
VÝŠKA:
Anglický foxhound má v kohoutku 58 až 64 cm.
VÁHA:
Váží v rozmezí 25 až 35 kg. (Standard FCI váhu neuvádí.)
SRST:
Srst je krátká a přiléhající. Barva je dovolena různorodá. Anglický foxhound je dvoubarevný i trojbarevný.
CHARAKTER:
Anglický foxhound snadněji přilne ke druhému psovi, než ke člověku. Proto je vhodnější chovat ho ve smečce. Je to vynikající lovecký pes, aktivní, hbitý a téměř neunavitelný. Není vhodné ho chovat ve městě, protože potřebuje dostatek pohybu. Pokud je však Anglický foxhound chován ve městě již od mládí, tomuto způsobu života přivykne a stane se svému pánovi vynikajícím společníkem. Mají silný hlas a jsou velmi vnímaví a pozorní, proto jsou také vynikajícími hlídači.
PÉČE:
Anglický foxhound nevyžaduje žádnou zvláštní péči, musíte mu však zajistit dostatek pohybu.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Anglický foxhound se průměrně dožívá 10 až 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes (využíval se k lovu lišek).
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes (využívá se pro lov lišek) a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.

Anglický chrt (Greyhound)

22. června 2008 v 21:12 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
//<![CDATA[ //]]>
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Greyhound
PŮVOD:
Předci Anglického chrta byli známí již před pěti tisíci lety a pocházejí ze severní Afriky. Dávná vyobrazení psů, velice podobných Anglickému chrtovi, nacházíme již na basreliéfech ze starověkého Egypta. Plemeno, které se vyvinulo v izolaci pouštní krajiny, bez míšení s jinými plemeny, se totiž od starověku téměř nezměnilo. V Anglii se objevilo v raném středověku a jeho smečky, používané ke štvaní zvěře a později k chrtím závodům, se staly velmi oblíbené.
POPIS:
První klub organizující chrtí dostihy byl založen roku 1776 v Norfolku. Anglický chrt je chován i v jiných evropských zemích a také v Severní a Jižní Americe, poměrně hodně jejich také v Rusku. Anglický chrt (Greyhound) je elegantní a nápadně štíhlý pes, pevné konstituce, ušlechtilých proporcí i linie. Při běhu dosahuje rychlosti 60 km/h. Disponuje nevyčerpatelnou zásobou energie. Hlavu má dlouhou a suchou, s plochou mozkovnou. Oči jsou tmavé, s klidným výrazem. Uši má malé, úzké, ve tvaru plátků růže, s krátkou a měkkou srstí. Hruď je hluboká a mohutná. Hřbet protáhlý, široký a rovný. Ocas je dlouhý, šavlovitě zahnutý, nízko nasazený, u kořene silný, postupně se zužuje.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 71 až 76 cm.
Fena má v kohoutku 68 až 71 cm.
VÁHA:
Standard FCI váhu neuvádí.
SRST:
Anglický chrt má srst jemnou a přiléhající. Zbarvení je: černé, bílé, rezavé, rezavě hnědé, modré, plavé, žíhané nebo kterákoliv z těchto barev kombinovaná s bílou.
CHARAKTER:
Je charakteristický pozoruhodnou životní sílou a výdrží. Anglický chrt je inteligentní, jemný a laskavý pes, s dobráckým, přítulným a oddaným charakterem, milujícím děti.
PÉČE:
Pro zachování dobré kondice je nezbytný pravidelný trénink a fyzická zátěž.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Anglický chrt se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI X. - Chrti.

Americký vodní španěl (American Water Spaniel)

22. června 2008 v 21:11 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
//<![CDATA[ //]]>
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: American Water Spaniel
PŮVOD:
Americký vodní španěl byl vyšlechtěn v USA v 19. století křížením irského vodního španěla s drobnějším španělem nebo kučeravým retrívrem. Plemeno přiznali chovatelé psů v roce 1940 v Americkém klubu. Americký vodní španěl má ve své vlasti dobrou pověst skvělého a přátelského psa, za jejími hranicemi je však jen málo známý.
POPIS:
Americký vodní španěl je překrásný lovec a silný plavec. Je to aktivní a svalnatý pes, středních rozměrů, silné stavby a kučeravé srsti. Hlava je přiměřeně dlouhá, lebka dosti široká a okrouhlá. Čelo je pokryté hladkou srstí. Čenich nosu je dostatečně široký s otevřenými nozdrami. Ocas je střední délky, zlehka ohnutý, ke konci se zužuje, drží se poněkud níže než linie zad, je pokrytý srstí až do samého konečku. Srst je vcelku kudrnatá a hustá, ale ne hrubá, dobře přiléhá k tělu, aby jej chránila od vody i chladu. Zabarvení je: temně-hnědé nebo temně-čokoládové, povolují se i nevelká bílá označení na palcích a na hrudi.
VÝŠKA:
Americký vodní španěl má v kohoutku 38 až 45,5 cm.
VÁHA:
Americký vodní španěl váží v rozmezí 11 až 20 kg.
SRST:
Americký vodní španěl má kudrnatou, hustou, ne však hrubou srst, která k tělu dobře přiléhá, aby jej ochránila od vody i před chladem. Množství vlny a kadeří se v jednotlivých oblastech těla může lišit. Hrdlo, krk a záda jsou velmi hustě osrstěné, hustota podsrstí mu poskytuje dostatečnou ochranu. Čelo má pokryté krátkými hladkými chlupy, je bez čupřiny. Aby pes působil upraveným dojmem, může se srst zkracovat a uši holit.
CHARAKTER:
Americký vodní španěl je inteligentní a přátelský pes, s horlivou snahou vás potěšit. Je bystrý, smělý, vytrvalý, velmi lehce se cvičí. Má obrovskou energii a také zapálení pro hon.
PÉČE:
Americký vodní španěl vyžaduje pravidelnou péči o srst a přiměřenou fyzickou zátěž.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Americký vodní španěl se průměrně dožívá 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovec kachen.
VYUŽITÍ DNES:
Lovec kachen a společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi

Americký modrý gaskoňský chrt (American Blue Gascon Hound)

22. června 2008 v 21:09 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
//<![CDATA[ //]]>
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: American Blue Gascon Hound; čes.: Americký modrý gaskoňský chrt
PŮVOD:
Americký modrý gaskoňský chrt je významným plemenem, které má své kořeny ve Francii.
POPIS:
Americký modrý gaskoňský chrt je vyšší formou loveckého psa, který je schopný přizpůsobení se v těch nejobtíženějších terénech. Je charakteristický svým vynikajícím čichem, životní sílou, čilostí, toužebného a táhlého hlubokého hlasu, který využívá během dlouhých lovů. Je plemenem, které se žádnému jinému nepodobá.
Americký modrý gaskoňský chrt má lebku velkou, robustní a dosti širokou, v týlu mírně oválnou, s velmi nepatrně uvolněnou kůží nebo rýhami, je čistě zformovaná s velmi definovaným stopem. Čenich má dosti dlouhý a těžký, s převislými pysky. Chřípí má velká, dobře vyvinutá a vždy černá. Uši má dosti dlouhé, dosti úzké a tenké, na koncích zašpičatělé, jsou srolovaně svěšené, nejsou posazené příliš nízko, dávají hlavě úzký vzhled. Oči má téměř kulaté, jsou vždy tmavě hnědé nebo černé, nejsou hluboko posazené. Krk má středně dlouhý, silný a svalnatý, mírně kulatý, s minimálním lalokem. Ramena má silně modelovaná, poněkud skloněná a volná v pohybu. Hruď je velká, značně široká i hluboká. Záda jsou mírně delší, když je hlava držena vysoko, jsou směrem od kohoutku k zadečku jsou skloněná, měla by být silná a svalnatá. Ocas je posazený v linii mírně pod zády, je středně dlouhý, dobře osrstěný, nošený vysoko v šavlovitém zatočení. Stehna má plná a dobře svalnatá. Zadní končetiny má široké, od kyčlí ke kolenům dobře svalnaté, spíše dlouhé a šlachovité. Tlapky má kompaktní, se silnými prsty, jsou mírně oválné a značí rychlost.
VÝŠKA:
Pes má výšku v rameni 67 až 74,5 cm.
Fena má výšku rameni 62 až 70 cm.
VÁHA:
Pes váží minimálně 40 kilogramů.
Fena váží minimálně 34 kilogramů.
SRST:
Americký modrý gaskoňský chrt má dosti krátkou srst, je však velmi silná a hustá a nepřízni počasí značně odolná. Štěňata se rodí vždy bílá, s černou značkou, a jejich zbarvení postupně s věkem tmavne. Všeobecně uznávaná moderní genetická znalost dědičnosti a plemene, uznává následující povolená zbarvení: všechna modrá, tříslově upravená a černé na modrém značení. Značení nesmějí přesahovat 30% zbarvení těla. Zbarvení jsou vždy tmavších odstínů, zahrnující modré skvrny, ocelově modré grošované, modro černé nebo našedivělé.
CHARAKTER:
Americký modrý gaskoňský chrt působí dojmem noblesního a silného zvířete, s pohledem zračícím inteligenci a výdrž. Je to především lovecký pes, který je schopný práce v rozmanitých a těžko schůdných terénech. Je charakteristický svým táhlým hluboce zvonivým hlasem.
Americký modrý gaskoňský chrt je připraven pronásledovat pumy i lišky, nevynechá jakýkoliv jiný zápas. Je silný, hazardní a k lovu svými vlastnostmi dobře obdařený. Ve své lovecké vášni je neudržitelný, ke každému lovci se však nehodí. Uznává svého majitele a jeho přátele, k cizím a nepovolaným lidem je však velice odměřený. Dobře se hodí pro stráž a hlídací službu.
PÉČE:
Americký modrý gaskoňský chrt je loveckým psem, který potřebuje zajistit dostatek pohybových aktivit a dlouhé procházky.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Americký modrý gaskoňský chrt se průměrně dožívá 12-14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI - Neuznaná plemena.

Americký kokršpaněl (American Cocker Spaniel)

22. června 2008 v 21:07 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
ANGLICKÝ NÁZEV:
am.: American Cocker Spaniel
PŮVOD:
Americký kokršpaněl je plemenem vyšlechtěným v USA v 19. století z anglického kokršpaněla. Jedna verze tvrdí, že španěl byl zavezen do Spojených států již s prvními anglickými vystěhovalci v roce 1620 po soudu "Mayflower". Od Anglického kokršpaněla se odlišuje především menším vzrůstem, jeho srst je hustší.
Elegantní "kalhotky" a dlouhá srst jsou hlavní zvláštnosti Amerického kokršpaněla. Poprvé byl předvedený v Manchesteru (New Hemcher) v roce 1883 a brzy se stal mimořádně populární. Americký kokršpaněl byl jako samostatné plemeno přiznán až v roce 1946.
POPIS:
Americký kokršpaněl je krásný, úměrně rostlý pes, kvadratického formátu, se silnými svaly a pevnými kostmi. Ideální výška v kohoutku je u psa 38 cm, u feny 35,5cm. Hlava má objemnou, avšak přiměřenou. Čumák je široký a kvadratický, s dobře viditelným přechodem od čela. Čenich nosu je velký, s dobře rozvinutými nozdrami, s kontaktními ostrými smysly. Ocas je posazen níž, než linie zad, dříve se kupíroval. Srst je dlouhá a hedvábná, zvláště na uších, krku, hrudi a končetinách. Barva je černá, černo-popelavá, je povolený jakýkoliv celistvý odstín s popelavým odstínem nebo bez něho, a také dvou- i tří barevný. Dvoubarevný odstín je doplněn mnohými skvrnami na základním jasu. Jeho chůze je koordinovaná, hladká a bez námahy.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku ideální výšku 38 cm.
Fena má v kohoutku ideální výšku 35,5 cm.
SRST:
Americký kokršpaněl má dlouhou a hedvábnou srst, zvláště na uších, krku, hrudi a končetinách.
CHARAKTER:
Americký kokršpaněl je vyrovnaný pes, bez sklonu k bázlivosti. Je schopný značné rychlosti, v kombinaci s ohromnou výdrží. Je to poslušný, veselý a laskavý pes, s pevným charakterem. Velice lehce si přivykne k jakémukoliv životnímu stylu. Americký kokršpaněl však často podléhá záludným nemocem, včetně epilepsie. V domě je však všeobecným miláčkem, překrásným druhem a společníkem.
Přestože je Americký kokršpaněl především lovecký a přátelský pes, velice populární je také jako pokojový pes. Libuje si v dlouhých a častých procházkách.
PÉČE:
Srst je nutné pravidelně regulovaně rozčesávat hřebenem nebo kartáčem a zhruba jednou za 8 až 10 neděl koupat a stříhat.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Americký kokršpaněl se průměrně dožívá 13 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Aportér drobné zvěře.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi

Americký foxhound (American Fox Hound)

22. června 2008 v 21:06 | Kačka |  Psí plemena- lovecká
ANGLICKÝ NÁZEV:
American Fox hound
PŮVOD:
Americký foxhound byl vyšlechtěn v 17.století v severní Americe. První Foxhoundi byli získání od Anglických foxhoundů, francouzských loveckých psů, beaglů a irských psů, kteří byli dovezeni do Nového Světa v roce 1650. Z výsledku jejich křížení vznikl Virginský lovecký pes, který dal základ dnešnímu Americkému foxhoundovi. Americký foxhound je však za hranicemi USA rozšířen jen velice málo.
POPIS:
Americký foxhound je velice podobný Anglickému foxhoundovi, je však o něco menší (výška v kohoutku je v rozmezí 53 až 63,5 cm a váha mezi 30 až 34 kg), je také rychlejší a elegantnější. Amerického foxhounda je velice snadné poznat podle jeho charakteristického a výrazného hlasu. Oči jsou velké, posazené daleko od sebe, mají ořechovou nebo hnědou barvu. Uši jsou dlouhé, posazené v úrovni očí. Čumák je vcelku dlouhý, rovný a hranatý. Tělo je středně dlouhé, svalnaté a silné. Ocas je štíhlý, vysoko posazený, zvednutý nahoru, ne však přehozený přes záda.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 63,5 cm.
Fena má v kohoutku 53 až 61 cm.
VÁHA:
V rozmezí 30 až 34 kg.
SRST:
Srst je středně hustá, tvrdá, krátká a silně přiléhavá. Zbarvení může být různé.
CHARAKTER:
Americký foxhound je překrásný lovecký a myslivecký pes, kterého můžeme využívat i jinak, ne jen podle jeho určení. Je to vynikající společník.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Americký foxhound se dožívá 10 až 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes, společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.

Mám měnit desing každý měsíc?

22. června 2008 v 21:02 | Kačka |  Ankety
......???

Starý desing

19. června 2008 v 21:49 | Kačka |  Desingy

New desing

19. června 2008 v 21:43 | Kačka |  Desingy

Nápisy welcome

17. června 2008 v 21:19 | Kačka |  Nápisy welcome

Green 0.2

17. června 2008 v 21:15 | Kačka |  Avatáry




chalkheart.jpg green icon picture by jessie6612






z51521639.jpg green icon picture by jessie6612green-4.jpg green image by glorifingapples.gif green icon image by xrachie_xxgreen.jpg icon image by singularpoet