close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2008

Vrabec domácí

21. dubna 2008 v 19:46 | Kačka |  Ptáci

Vrabec domácí

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : vrabcovití
Latinský název: Passer domesticus
Zeměpisné rozšíření: Vyskytuje se kosmopolitně po celém světě
Biotop: Lidská sídla - venkov a okraje větších měst
Potrava: semena, ovoce, ale i zbytky u popelnic, u dospělých převažuje rostlinná potrava, mláďata se živí hmyzem
Rozměry: délka 15 cm, rozpětí křídel 21 cm, hmotnost 24 - 35 g
Ochrana: není chráněný

O životě

Vrabec je příbuzný afrických snovačů, jako oni žije ve velkých hejnech a také ve skupinách hnízdí. V zimě neodlétá do teplejších krajů, proto jej často můžeme zahlédnout u krmítek.

Rozmnožování

Vrabci si stavějí neupravená - vrabčí hnízda, převážně ze suché trávy, v dutinách stromů nebo na lidských stavbách, často také obsadí nějaké jiné, prázdné hnízdo. Samec se samičkou se střídají v sezení na 5 - 6ti skvrnitých vejcích. Mláďata se vylíhnou za 11-14 dnů a další dva týdny se o ně rodiče starají. Vrabci hnízdí dvakrát až třikrát ročně, od dubna do srpna.

Zajímavosti

V posledních letech tohoto ptáka vídáme stále méně, hlavně ve velkých městech. Proto byl vyhlášen Ptákem roku 2003 a ornitologové se snaží vypátrat, proč se mu už nedaří tak, jako dříve. Nejspíše je na vině nedostatek přirozené potravy a málo vhodných míst k hnízdění.

Vlaštovka obecná

21. dubna 2008 v 19:44 | Kačka |  Ptáci

Vlaštovka obecná

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : vlaštovkovití
Latinský název:Hirundo rustica
Zeměpisné rozšíření: Evropa, Severní Amerika, Asie, Afrika
Biotop: výlučně lidská sídla - staví hnízda na budovách
Potrava: létající drobný hmyz - "vzdušný plankton"
Rozměry: délka 18 cm (včetně ocasu), váha cca 20g
Ochrana: patří mezi ohrožené druhy
O životě:
Vlaštovky jsou tažní ptáci, ze zimovišť v Africe se k nám vracejí již v březnu, nejprve samečci, po několika dnech i samičky. Tou dobou již u nás mají dostatek potravy - drobného létajícího hmyzu. Proto životy vlaštovek závisí na počasí, je-li dlouho deštivo, hmyz nelétá a vlaštovky mohou uhynout hlady. Zpět do Afriky odlétají zase v září, kdy se před dlouhou cestou shromažďují například na drátech elektrického vedení.

Rozmnožování

Postupem doby se vlaštovky při hnízdění staly na lidech zcela závislé, staví hnízda pouze na lidských stavbách. Hnídzo je nahoře otevřené, slepené z kuliček bláta a slin, vystlané stébly trávy a různým chmýřím. Vajíčka samička snáší dvakrát za rok - v květnu a v červenci. Vajíček může být až šest a pak na nich samička 14 dní sedí. Sameček jí pomůže až s krmením mláďat. Po třech týdnech mladé vlaštovky vylétnou z hnízda.

Zajímavosti

Mnoho lidí si plete vlaštovku s její příbuznou jiřičkou. Vlaštovka má mnohem hlouběji vykrojený ocas, zatímco jiřiččin je vykrojen pouze do malého obloučku. Vlaštovka je také celkově větší a mohutnější, navíc má na hrdle výraznou, červenohnědou skvrnu. Narozdíl od otevřeného hnízda vlaštovek je hnízdo jiřiček až na vletový otvor celé uzavřené.

Tunkan obrovský

21. dubna 2008 v 19:43 | Kačka |  Ptáci

Tukan obrovský

Třída: ptáci Řád : šplhavci Čeleď : tukanovití
Výskyt: od Guajány po severní Argentinu
Hmotnost: 0,5 kg
Délka těla: 57 - 60 cm
Věk: až 20 let
Latinský název: Ramphastos toco
tukan obrovsky
Charakteristika:
Typickými znaky společnými pro všechny tukany je zavalité tělo, krátká křídla a mohutný zobák, ale na rozdíl od zoborožců je zobák zevně jednolitý, pouze na hranách pilovitý - ke snadnějšímu udržení velkých plodů. Uvnitř zobáku se nacházejí zpevňující lišty s trámky obklopené vzduchem, které celý orgán odlehčují. Nápadné zobáky slouží ke vzájemné komunikaci a signalizaci v šeru pralesa, velký zobák také slouží jako bezpečný identifikační znak druhu, proto jsou zobáky obou pohlaví stejné. Velký zobák také slouží při pohybu ve větvých k vyrovnávání rovnováhy. Jazyk mají dlouhý po stranách porostlý třásnitými výběžky, oko je oklopeno modře zbarvenou kůží. Obě pohlaví jsou stejně zbarvená. Žijí v párek, nebo v malých skupinkách. členové skupinky se většinou starají o mláďata dominantního páru společně.
Biotop:
Obývá nížinné i horské lesy, spíše na jejich okrajích. Při sběru dozrávajících plodů opouští zalesněné porostya zalétá do stromovitých pamp.
Potrava:
Živí se různými plody a bobulemi, které sbírá na stromech i na zemi. Příležitostně si zpestřuje jídelníček vajíčky, různými druhy bezobratlých živočichů a drobnými obratlovci.
Rozmnožování:
Pohlavní dospělost: ve 3. až 4. roce života
Délka inkubace: 18 dní
Počet vajec: 2 - 3
Doba odchovu mláďat: 2 měsíce
V době námluv samec předá samici jako svatební dar bobuli. Své hnízdo si staví v dutinách stromů, mláďata jsou vybavena na patách nápadnými sedacími mozoly.
Ochrana:
Tukan obrovský je ohrožen postupným odlesňováním původního životního prostředí. V některých částech Střední a Jižní Ameriky je navíc loven pro potravu a pro ozdobné peří.
tukan obrovsky
Zajímavosti:
  • Tukani spí v dutinách stromů a při spánku zaujímají neobvyklou polohu, ocas překlápějí na hřbet a hlavu stáčejí na lopatky, takže tělo získává kompaktní formu.
  • Tukan není dobrý letec, ze stromu na strom se nejčastěji přesunuje pomocí poskoků.
  • Ve svém přirozeném prostředí je místním obyvatelstvem uctíván a spojován se zlými duchy.

Sýkora koňadra

21. dubna 2008 v 19:43 | Kačka |  Ptáci

Sýkora koňadra

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : sýkorovití
Latinský název: Parus major
Zeměpisné rozšíření: Evropa, Asie
Biotop: lesy, okolí lidských sídel
Potrava: olejnatá semena, hmyz
Rozměry: délka až 15 cm, váha 20 g
Ochrana: není chráněna
sykora konadra

O životě

Koňadra je naše největší a nejhojnější sýkora. Není příliš zdatným letcem, o to obratněji však umí šplhat po stromech a větvičkách, kde hledá potravu. Mimo dobu hnízdění žije v hejnech i s ostatními druhy sýkor.

Rozmnožování

Koňadry si staví hnízda v dutinách stromů, často v ptačích budkách (sýkornících), dokonce i v poštovní schránce. Samička snese 6-12 vajíček, která pak zahřívá a sameček ji zásobuje potravou. Po 14 dnech se líhnou mláďata, která ještě dalších 20 dnů zůstanou v hnízdě. Při péči o mláďata se střídají oba rodiče a vylétlá mláďata je ještě dlouho doprovázejí. Hnízdí zpravidla dvakrát ročně, poprvé v dubnu.

Zajímavosti

Mnoho sýkor, které vidíme v zimě u krmítek, k nám přiletělo přezimovat z chladnějších částí Evropy. Na jaře pak můžeme slyšet charakteristický, rytmický zpěv samečků.

Straka obecná

21. dubna 2008 v 19:42 | Kačka |  Ptáci

Straka obecná

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : krkavovití
Latinský název: Pica pica
Zeměpisné rozšíření: celá Evropa, Asie
Biotop: otevřené prostory s řídce rostoucími stromy, aleje, sady
Potrava: hmyz, drobní obratlovci, plody rostlin, semena, mršiny
Rozměry: délka až 45 cm (ale z toho polovina ocas), váha až 250g
Ochrana: není chráněná, od července do února povolen odstřel
straka obecna

O životě

Straku si lze jen těžko splést s nějakým jiným ptákem. Charakteristické zbarvení i silueta v letu s dlouhým, stupňovitým ocasem nenechá nikoho na pochybách. Straky žijí v párech a brání si své teritoria před jinými strakami.

Rozmnožování

Hnízdo si straky většinou postaví vysoko v koruně listnatého stromu. V zimě, když listí opadá, si ho nelze nevšimnout, může mít dokonce až 50 cm v průměru. Od poloviny dubna snáší samička vajíčka, která sama po tři týdny zahřívá. Tři týdny pak mláďata rodiče krmí v hnízdě. Ale až po dalších šesti týdnech se mláďata s rodiči nadobro rozloučí a utvoří hejno s dalšími mláďaty ze sousedních teritorií, zahnízdí až po dvou letech.

Zajímavosti

Známá je stračí záliba v blýskavých věcech, které "krade" a nosí do hnízda.

Stehlík obecný

21. dubna 2008 v 19:40 | Kačka |  Ptáci

Stehlík obecný

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : pěnkavovití
Latinský název: Carduelis carduelis
Zeměpisné rozšíření: Evropa a Asie (kromě nejsevernějších částí), severní Afrika
Biotop: listnaté a smíšené lesy, parky, zahrady
Potrava: semena, nejčastěji různých plevelů a bodláků
Rozměry: délka 12 cm
Ochrana: není chráněný
stehlik obecny

O životě

Stehlík je velmi neposedný, nápadně zbarvený pták. Hlavička je červená, černá a bílá. Zbytek je těla hnědý, konce křídel jsou černé. V křídlech je sytě žlutý pruh. Nejčastěji je můžeme vidět, když šplhají po rostlinách a vybírají zobákem semínka. Na podzim se shlukují v malá hejnka.

Rozmnožování

V průběhu dubna začne samička stavět v koruně stromu hnízdo. Sameček se stavby neúčastní, zato vytrvale prozpěvuje. Hnízdo vystele samička rostlinnými vlákny, chlupy, žíněmi i jemnými kořínky. V polovině května se objeví první snůška asi pěti skvrnitých vajec. Za 13 dnů se vylíhnou mláďata, která rodiče nejprve krmí hmyzem, až později semeny. Za dva týdny mláďata vylétnou z hnízda a krátce potom pár zahnízdí ještě jednou.

Zajímavosti

Dříve byl pro své atraktivní zbarvení i hlasový projev stehlík často chován v klecích. Dnes byl nahrazen kanárem, se kterým jej však chovatelé mohou i křížit.

Salašník modrý

21. dubna 2008 v 19:38 | Kačka |  Ptáci

Salašník modrý

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : drozdovití
Výskyt: Od Jižní Kanady až po Nikaraguu
Délka těla: asi 18 cm
Potrava: hmyz, bobule
Latinský název: Sialia sialis
salasnik modry
Rozmnožování
Tento krásně zbarvený ptáček hnízdí v přirozených stromových dutinách. Může bšak zahnízdit i v ptačí budce. Dutinu, kterou si vybere k zahnízdění vyplní hnízdem z trávy, listů, větviček a někdy i zvířecí srsti. Snáší 4 až 6 vajec a v péči o potomky se oba rodiče střídají. Samec pomáhá samici nejen při zahřívání, ale i při krmení mláďat.
salasnik modry
Biotop
Výše položené borové a smíšené borovo-dubové lesy, nevyhýbá se však aní zemědělské krajině s roztroušenými stromy, sadům a ale jím.

Pěnkava obecná

21. dubna 2008 v 19:35 | Kačka |  Ptáci

Pěnkava obecná

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : pěnkavovití
Latinský název: Fringilla coelebs
Zeměpisné rozšíření: Evropa, Asie, Afrika
Biotop: lesy, zahrady, sady
Potrava: semena, hmyz
Rozměry: velká asi jako vrabec, délka 15 cm
Ochrana: není chráněná
penkava obecná

O životě

Pěnkavy tráví den poskakováním po zemi, kde hledají potravu. Můžeme snadno rozeznat samečka od samičky, zatímco sameček je pestře zbarvený - modrošedá hlavička, vínově červená hruď, zelený kostřec a výrazné bílé pruhy v křídlech, samičky a také mláďata jsou šedohnědá, na břichu bělavá.

Rozmnožování

Hnízdo z trávy, kořínků a suchého mechu staví pěnkavy na keřích a stromech ve výšce od 1,5 do 5 metrů. Je teple vystláno peřím a zvířecí srstí. Dvakrát za rok, od dubna do června, snese samička kolem pěti vajíček, které pak 12-13 dnů zahřívá. Dalších 14 dní mláďata společně se samečkem krmí. Po několika dnech od vylíhnutí již mláďata dokáží dobře létat a při krmení následují rodiče.

Zajímavosti

Pěnkavy jsou částečně tažní ptáci. V zimě naše pěnkavy odlétají na jih a k nám přicestují přezimovat ptáci ze severnějších částí Evropy.

Papuchalk bělodradý

21. dubna 2008 v 19:34 | Kačka |  Ptáci

Papuchalk bělobradý

Třída : ptáci Řád : dlouhokřídlí Čeleď : alkovití
Výskyt: pobřeží Skandinávie, také Anglie, Grónska a Islandu
Délka těla: asi 35 cm
Hmotnost: 400 gramů
Latinský název: Fratercula arctica
papuchalk belobrady

Nápadný vzhled

Papuchalk bělobradý má nápadný zobák, zdobený zářivými barvami. Toto zbarvení je nejnápadněší v době toku, tedy na počátku léta. Takto pestře zbarvená je rohovitá vrstva, která pokrývá vnější stranu zobáku. Po opuštění svých nor, zamíří na moře k přezimování a pestrobarevný, rohovitý štít odpadne. Zobák je pak mnohem nenápadnější, což trvá až do příštího jara. Papuchalkové jsou si velmi věrní - páry spolu žijí po celý život. Pouze v případě, že jeden z páru uhyne, najde si zbývající jedinec nového partnera mezi nezadanými, ale již dospělými ptáky.
papuchalk belobrady

Mistr rybolovu

Papuchalkové se dokáží potopit až do hloubky šedesát metrů, vyhledávají hejna ryb, není však známo jakým způsobem. Zpětný sklon horního patra dovoluje udržet velké množství drobných rybek. Úplně malé rybky však nejsou příliš vhodnou potravou pro mláďata, nemají totiž skoro žádný tuk a mláďata při takovéto stravě hladový. Na této situaci má podíl moderní průmyslový rybolov. Papuchalkové jsou totiž vcelku konzervativní a rádi hnízdí na stejných místech. Velká hejna sleďů, sardinek a dalších ryb přitahují nejen mořské ptáky, ale právě obrovské rybářské lodě - plující rybí továrny, které moderním vybavením snadno sloví většinu rybí populace a ovlivňují tak život mnoha živočichů.
papuchalk belobrady

Síla společenství

Papuchalkové, stejně jako alkouni a alky se snaží synchonizovat hnízdění, kladení vajíčka, výchovu mláděte… Díky tomu se většina mláďat líhne ve stejnou dobu a společně také dosahují okamžiku vzletnosti. Obrovské hejno pak odlétá z útesů na otevřené moře a jeho velikost snižuje úspěch útoků velkých druhů mořských racků. V případě ohrožení v době hnízdění se všichni dospělí ptáci vznesou a krouží nad kolonií, což nepříteli znesnadňuje útok na určitého jednotlivce, takže většinou odtáhne s nepořízenou. Kolonie papuchalků jsou opravdu obrovské, některé z nich čítají tisíce až desetitisíce ptáků. Ochrana mláďat je opravdu důležitá, neboť každý pár přivede na svět jedno mládě ročně.
papuchalk belobrady

Atlantikem…

Mimo dobu hnízdění se papuchalkové toulají a prakticky žijí na otevřeném moři. Jsou vynikající letci, zalétávají až daleko na jih, papuchalky tak lze potkat i ve Středozemním moři, nejjižněji se objevují v okolí Azorských či Kanárských ostrovů. Když se opět přiblíži doba hnízdění, vracejí se celá hejna na pobřeží severských ostrovů a pevnin. Většina ptáků přitom zamíří na místo, kde se vylíhli, jen malá část se usadí jinde.

Hnízdo

Papuchalkové dávají přednost přirozeným jeskyním, často si ale hloubí hluboké nory o průměru asi 15 cm, dlouhé asi 1 metr až 2 m. Vyhrabávají je pomocí silného zobáku a drápů, nora se rozšiřuje do jeskyňky, kterou vystýlají peřím a rostlinami.

Kos černý

21. dubna 2008 v 19:31 | Kačka |  Ptáci

Kos černý

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : drozdovití
Latinský název: Turdus merula
Zeměpisné rozšíření: celá Evropa, severní Afrika
Biotop: parky, zahrady, vlhké lesy
Potrava: žížaly, hmyz, plody rostlin
Rozměry: délka cca 25 cm, váha 100g
Ochrana: není chráněný

O životě

Kos je jedním za našich nejznámějších ptáků, nedá se splést snad s žádným jiným druhem. Existuje zde zřetelný pohlavní dimorfismus, samečci jsou černí se sytě oranžovým zobákem, samičky spíše hnědavé se světlejší, skvrnitou hrudí a bříškem. Zobák mají také hnědošedý. Mláďata jsou zbarvena podobně jako samice, mladí samečci si navíc celý rok musí počkat, až jejich zobák dosáhne typického zabarvení.

Rozmnožování

Kosi stavějí svá polokulovitá hnízda na zemi nebo na nízkých keřích, nikdy ve výškách. Samička snese okolo pěti skvrnitých vajíček, která pak sama po dobu čtrnácti dnů zahřívá, další dva týdny pak oba rodiče mláďata krmí. Hnízdí většinou dvakrát ročně, od konce března do července. Samice s mláďaty pak na zimu odletí do teplejších oblastí (pobřeží Atlantiku, Středozemního moře), samci u nás zpravidla přezimují.

Zajímavosti

Můžeme rozlišit dvě odlišné populace kosů - kosy "městské" a kosy "lesní". Lesní kosové jsou velmi plaší a žijí skrytě, živí se hmyzem, plži i lesními plody. Kosi žijící ve městě jsou téměř všežraví, dokážou najít potravu mezi odpadky. Protože ve městech je na jaře tepleji než v lesích, městští kosové začínají hnízdit i o 10 dní dříve.
Kos černý (Turdus merula) // UK: Blackbird DK: Solsort FI: Mustarastas FR: Merle noir NL: Merel IT: Merlo HU: Fekete rigó Feketerigó DE: Amsel PL: Kos SK: Drozd čierny CZ: Kos černý ES: Mirlo común SE: KoltrastKos černý

Kakadu růžový

21. dubna 2008 v 19:29 | Kačka |  Ptáci

Kakadu růžový

Třída : ptáci Řád : papoušci Čeleď : kakaduovití
Latinský název: Eolophus rosseicapilla
Zeměpisné rozšíření: celé vnitrozemí Austrálie, zavlečen byl i do Tasmánie
Biotop: žije toulavým způsobem ve vnitrozemních savanových lesích a otevřené krajině v nadmořských výškách do 1250 m
Potrava:převážně rostlinná - semena a plody
Rozměry: 35cm
Ochrana:
kakadu růžový

Datel černý

21. dubna 2008 v 19:27 | Kačka |  Ptáci

Datel černý

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : datlovití
Latinský název: Dryocopus martius
Zeměpisné rozšíření: kromě jihozápadu celé Evropa, v Asii až po severní Japonsko
Biotop: listnaté, smíšené, ale i jehličnaté lesy
Potrava: hmyz, hlavně mravenci
Rozměry: délka 46 cm, váha okolo 300 g
Ochrana:

O životě

Datel je naším největším zástupcem čeledi datlovitých. Díky jeho plachosti jej často nezahlédneme, ale snad každý by jej poznal na první pohled. Dospělý sameček je celý černý, jeho hlavu zdobí červená čepička, samička má jen červenou skvrnku v zátylku. Datel je znám také způsobem, jakým si opatřuje potravu, ačkoli hmyz žijící pod kůrou stromů tvoří jen menší část jídelníčku. Daleko více hrabe v mraveništi a nalepuje mravence na svůj dlouhý jazyk.

Rozmnožování

Datli hnízdí v dutinách, které si vytesají v kmenech stromů. Častěji si vybírají měkké dřevo, ale silnému zobáku neodolá ani dub nebo buk. Námluvy začínají už v únoru, neboť nejméně 4 týdny trvá, než je hnízdo hotové. Dutina je velmi prostorná, vysoká až 50 cm, v nejširším místě může mít i 20 cm. Na snesených vejcích sedí samice střídavě se samečkem jen 12-14 dnů, pak se vylíhnou mláďata, obvykle 4 nebo 5. Oba rodiče je ještě měsíc krmí a teprve pak opustí hnízdní dutinu.

Zajímavosti

Datli se kromě hlasových projevů dorozumívají také "bubnováním" - ptáci buší zobákem do suchých rezonujících větví.

Červenka obecná

21. dubna 2008 v 19:26 | Kačka |  Ptáci

Červenka obecná

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : drozdovití
Latinský název: Erithacus rubecula
Zeměpisné rozšíření: Eurasie
Biotop: vlhké lesy, zahrady
Potrava:drobní bezobratlí živočichové, bobule
Rozměry: délka 13 cm (o něco menší než vrabec)
Ochrana: není chráněná
cervenka obecna

O životě

Pro červenku je charakteristická cihlově červená skvrna na hrudi, která zasahuje až na tváře. Zbytek těla je hnědavý. Nápadné jsou také její velké, černé oči. Červenky se zdržují jen nízko nad zemí, často poskakují na svých tenkých nožkách s lehce svěšenými křídly a pátrají po potravě. V zimě většinou odlétá do teplejších krajů.

Rozmnožování

Červenky staví hnízdo na zemi, nebo velmi nízko ukryté v křovinách. Samička sama sedí na snůšce 5-7 vajíček, potravu jí v té době obstarává sameček. Za dva týdny se vylíhnou mláďata, která pak po stejnou dobu oba rodiče krmí. Pár hnízdí dvakrát za rok.

Zajímavosti

U červenek je zajímavé, že v době hnízdění zpívá i samička, to u ptáků není příliš obvyklé. A právě do hnízd červenek velmi často zavítá kukačka. Můžeme si ji splést s podobným lejskem malým, ten je ale drobnější a kromě červeného bříška má ještě bílý kořen ocásku.

Brhlík lesní

21. dubna 2008 v 19:24 | Kačka |  Ptáci

Brhlík lesní

Třída : ptáci Řád : pevci Čeleď : brhlikovití
Latinský název: Sitta europaea
Zeměpisné rozšíření: Evropa, Asie
Biotop: listnaté a smíšené lesy, zahrady, parky
Potrava: hmyz a jeho larvy žijící pod kůrou stromů, v zimě i semena
Rozměry: délka 14 cm, váha 23 g
Ochrana: není chráněný

O životě

Brhlíka lze snadno rozeznat podle výrazného zabarvení. Hřbet a vrch hlavy je modrošedý, břicho hnědooranžové, přes oko se táhne černý pruh. Brhlíci jsou silně teritoriální živočichové, svá území neopouštějí ani v zimě, kdy je často můžeme zahlédnout u krmítka spolu se sýkorami.

Rozmnožování

Brhlíci hnízdí jen jednou za rok. Zpravidla obsadí dutinu vydlabanou do kmene stromu nějakým jiným ptákem - datlem, žlunou, ale zahnízdí i v pověšené ptačí budce. Je-li vletový otvor příliš velký, zmenší jej nalepeným blátem smíseným se slinami. Dutinu vystýlá kousky kůry. Snůška obsahuje 5-8 vajec, která samička zahřívá 14 dní. Mláďata opouští hnízdo po 22-25 dnech, to už dokáží dobře létat.

Zajímavosti

Jako jediný z našich ptáků, kteří šplhají po stromech, brhlík se umí po kmeni pohybovat i hlavou dolů. A nejen to, při jeho pozorování záhy zjistíte, že je to skutečný akrobat.

Panda velká

21. dubna 2008 v 19:19 | Kačka |  Býložravci
Panda velká
Bydliště: Čína
Oblíbená potrava: bambusové výhonky, divoké květiny a ryby
Vlastnosti: Původně před 20 miliony lety byla masožravec, ale dnes už žádnou kořist neloví. Pokud se panda krmí výhradně bambusem, musí denně trávit 14 hodin jeho konzumací - pak teprve nemá hlad. Při narození je panda slepá, má úplně bílou srst a není větší než kotě. Během týdne se ji na těle začnou rýsovat černé skvrny. Pandám hrozí vyhynutí.

Zebry

21. dubna 2008 v 19:17 | Kačka |  Býložravci
Zebry
Bydliště: Africké savany
Oblíbená potrava: Tráva
Vlastnosti: Jsou kořistí šelem. Zebří mládˇata jsou hned po narození pruhovaná. Jsou velice opatrné. Malé zebřičky pijí mateřské mléko. Žijí ve stádech.

Bobr evropský

21. dubna 2008 v 19:17 | Kačka |  Býložravci
Bobr evropský
Bydliště: Evropa
Oblíbená potrava: výhonky větví a listy
Vlastnosti: V Evropě byl skoro vyhuben pro znamenitou kožešinu. Má rád mírně tekoucí vody. Staví si na nich bobří hrady a hráze. Samici se rodí až pět mládˇat.

Antilopa

21. dubna 2008 v 19:16 | Kačka |  Býložravci
Antilopa
Bydliště: Žije v Jižní Africe
Potrava: Tráva a listí
Vlastnosti: Žije ve velkých stádech. Mívá jen jedno mládě, které už druhý den běhá za matkou. Je kořistí divokých šelem. Má velmi dlouhé skoky.

Žirafa

21. dubna 2008 v 19:15 | Kačka |  Býložravci
Žirafa
Výška: 3,8-5,7 m
Hmotnost: 600-900 kg
Bydliště: savany střední a jižní Afriky
Oblíbená potrava: listy stromů
Vlastnosti:Má nejdelší krk z celé zvířecí říše, přestože se skládá ze stejného počtu obratlů jakoo tan náš! Když skloní hlavu, řada chlopní zabrání tomu, aby velký příliv krve poškodil mozek. Samice jsou o něco menší než samci. Všichni tak mají dost jídla, protože se pasou na větvích v různé výšce.

Lenochod

21. dubna 2008 v 19:14 | Kačka |  Býložravci
Lenochod
Délka: 45-86 cm v závislosti na druhu
Hmotnost: 3,5-8,5 kg v závislosti na druhu
Bydliště: deštné prlesy Jižní Ameriky
Oblíbená potrva: listy a ovoce
Vlastnosti: Je to samotářské zvíře, žije zavěšené ve větvích deštného pralesa.Drsná srst má nazelenelou barvu, za což mohou zelené řasy!K jídlu se pomalu sune po větvích: za 10 hodin sepřesune jen o 40 cm!!!Na zem leze jen aby se dostal z jednoho stromu na druhý...nebo aby se vykakal. Je taky výborný plavec.