close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Únor 2008

Jezevčík drsnosrstý

26. února 2008 v 17:13 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Menší nízkonohý pes s dlouhým hřbetem. Hlava protáhlá, bez stopu se zužující směrem k nosu. Čenich dlouhý a úzký. Oči středně velké, oválné, uložené po stranách hlavy. Uši vysoko, ale ne příliš vepředu nasazené, přiměřeně velké, předním okrajem přiléhající k lícím. Končetiny krátké, svalnaté a silné, hrudní mírně vbočené, pánevní rovné. Tělo s dlouhým rovným hřbetem, výrazným kohoutkem, oválným hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Ocas poměrně silný, 18 - 20 cm dlouhý, nesený na úrovni hřbetu, mírně zakřivený.
Zbarvení: rozlišujeme tři typy zbarvení:
jednobarevné - nejlépe červené, též červenožluté, žluté
dvoubarevné - černé, vzácněji i hnědé, šedé nebo bílé s pálením
skvrnité - tygrovité, žíhané, tj. světlá, nahnědlá, šedá až bílá základní barva s nepravidelnými tmavými skvrnami

Srst: rozlišujeme tři typy osrstění:
drsnosrsté: hustá, drsná srst
krátkosrsté: krátká, hustá, lesklá, hladce přiléhající srst
dlouhosrsté : dlouhá, měkká, hladká, lesklá srst

Charakteristika: Příslovečně svéhlavý, přitom však velmi bystrý, inteligentní a chápavý pes. Je velmi samostatný, nerad se podřizuje. Překvapivě pohyblivý, rychlý a vytrvalý.
Zvláštní nároky: Vyžaduje velmi důsledné vedení a dostatek pohybu, protože má sklon k přibírání na váze. Poměrně časté problémy s páteří.
Užití: Dodnes oblíbený lovecký pes, vynikající norník, který dobře obstojí i při práci na povrchu. Ještě častěji chován jako originální společník.
Výskyt: Na celém světě patří k nejoblíbenějším psím plemenům.
Možná záměna: Vzhledem k charakteristické tělesné stavbě prakticky vyloučena.

Jagdteriér

26. února 2008 v 17:03 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Malý svalnatý drsnosrstý teriér. Hlava s dlouhým, úzkým, ale silným čenichem s mohutnou spodní čelistí. Oči tmavé, malé, oválné, hluboko uložené. Uši ve tvaru písmene V, vysoko nasazené. Krk silný, nepříliš dlouhý. Tělo s hlubokým hrudníkem, rovným, silným, spíše delším hřbetem a mohutně osvalenou zádí. Končetiny rovné, dobře osvalené, silných kostí. Ocas se kupíruje o třetinu, nesený většinou vodorovně. Srst hustá, tvrdá, drsná. Zbarvení: většinou černo-tříslové (black and tan), ale také tmavohnědé s hnědo-černo-žlutými znaky nebo černo-šedě melírovaná se znaky.
Charakteristika: Temperamentní pracovní pes, vynikající mimořádnou ostrostí a nedůvěřivostí vůči cizím. Pracovitý, neúnavný, na údržbu nenáročný, avšak samostatný a tvrdohlavý.
Zvláštní nároky: Vyžaduje pevné vedení, hodí se pouze pro zkušené aktivní myslivce. Musí mít hodně pohybu a vhodnou pracovní náplň.
Užití: Vyšlechtěn především pro práci pod zemí, ale může se pyšnit univerzálními schopnostmi - je schopen hlasitého slídění na povrchu, zvládá vodní práce, aportování, dokáže vypracovat pobarvenou stopu.
Výskyt: V loveckých kruzích trvale oblíbené plemeno, ročně je pravidelně odchováváno několik set štěňat.
Možná záměna: S velšteriérem, od něhož se liší především výrazně kratší srstí, která se netrimuje.

Jack Rusell teriér

26. února 2008 v 17:03 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Doposud značně nevyrovnané plemeno "voříškovitého" vzhledu, spíše menší velikosti. Tělo mírně obdélníkové, typická teriérská hlava s klopenýma ušima ve tvaru písmene V a mimořádně živým, inteligentním výrazem. Končetiny středně dlouhé nebo zkrácené. Ocas krácený, nesený vodorovně nebo vztyčený vzhůru. Srst hrubá či hladká. Zbarvení: bílé s černými, červenými nebo tříslovými odznaky.
Charakteristika: Mimořádně živý, odvážný a nápady sršící pes, s nadšením se účastnící dětských her, bezmezně milující svou rodinu, ale k cizím často dosti ostrý. Vášnivý lovec, velmi rychlý a vytrvalý.
Zvláštní nároky: Na běžnou péči je toto plemeno zcela nenáročné. Jeho výchova však není jednoduchá, potřebuje pevnou ruku, hodně pohybu a přiměřenou zábavu. Nehodí se pro starší, pohodlné lidi, nejlépe se mu daří u aktivních sportovců nebo myslivců na venkově.
Užití: Lovecký pes, užívaný jako honič i norník. V současnosti oblíbený jako průvodce jezdců i zábavný společník.
Výskyt: Po svém oficiálním uznání na západě přichází do módy, šíří se jako pes společenský. Vyskytuje se a byl odchován již i u nás.
Možná záměna: S foxteriérem, který však je celkově harmoničtější, souměrnější a elegantnější. Pravděpodobnější je, že si ho spletete s obyčejným voříškem.

Italský spinone

26. února 2008 v 17:02 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Větší a statný, přitom však harmonicky stavěný hrubosrstý ohař kvadratického rámce. Hlava delší, úzká, s masivním čenichem a mírně převislými pysky. Oči velké, zakulacené, s výrazným obočím. Uši svislé, trojúhelníkové, u nasazení širší, dole zaoblené. Krk středně dlouhý, mohutný a svalnatý. Tělo čtvercového formátu, s prostorným, klenutým a hlubokým hrudníkem, pevným a rovným hřbetem a mírně vtaženým břichem. Končetiny rovné, rovnoběžné a svalnaté, s kartáčovitou srstí na zadní straně. Ocas nasazen jako pokračování zádě, silný, krácený na 15 - 25 cm, nesený dolů nebo vodorovně. Srst tvrdá, hustá, lehce zkadeřená, na tvářích tvoří vous. Zbarvení: Bílé, bílé s oranžovými nebo hnědými znaky, oranžově nebo hnědě stříkané, grošované, s hnědými znaky nebo bez nich.
Charakteristika: Velmi dobromyslný, klidný a spíše pomalejší pes s vzezřením bručouna, přesto však veselý a hravý. Je velmi inteligentní a ochotně se učí. Vyniká neúnavností a má vynikající lovecké vlastnosti.
Zvláštní nároky: Hodí se spíše na vesnici než do města.
Užití: Všestranný ohař, vhodný pro těžko prostupné terény. Milý společník.
Výskyt: U nás se nevyskytuje, častěji chován jen v Itálii.
Možná záměna: Oproti českému fouskovi i německému hrubosrstému ohaři je nápadně těžkopádnější a zarostlejší a existuje jen v bílé a bílo-červené barvě.

Italský chrtík

26. února 2008 v 17:01 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Malý, velmi křehký a půvabný hladkosrstý chrt. Hlava oválná, čenichová a lebeční partie stejně dlouhé, stop málo vyznačený, čenich špičatý. Oči velké, výrazné, ani zapadlé, ani vystupující. Uši vysoko nasazené, dozadu složené malé, jemné. Krk mírně klenutý, suchý. Tělo kvadratické, hřbet rovný, bedra klenutá, hrudník úzký a hluboký, dosahující k loktům. Končetiny rovné, rovnoběžné, dlouhé, suše osvalené. Srst krátká, jemná. Zbarvení: černé, šedé a plavé, s případnými bílými znaky na hrudi a na tlapkách.
Charakteristika: Noblesní a elegantní pes půvabných pohybů. Vzhledem k tomu, že byl odedávna chován jako pes společenský, je milý, přátelský a něžný, přitom však nevtíravý. Doma klidný, nenápadný, venku rychlý a pohyblivý.
Zvláštní nároky: Má rád teplo, v mrazech je třeba mu oblékat "kabátek". Vzhledem k jeho křehkosti se nehodí pro malé děti.
Užití: Společenský, dnes však také dostihový pes.
Výskyt: Patří k vzácnějším plemenům, u nás však je pravidelně odchováván.
Možná záměna: S vipetem, který však je větší a mohutnější

Irský vodní španěl

26. února 2008 v 17:00 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Středně velký, pevně stavěný kompaktní pes s kudrnatou srstí. Hlava s vysoko klenutou a poměrně širokou lebkou, delším silným čenichem. Na vrcholu hlavy čupřina dlouhých vlnitých chlupů. Oči malé, tmavě jantarové nebo oříškové, inteligentního výrazu. Uši velmi dlouhé, nízko nasazené, přiléhající k lícím. Tělo s přiměřeně velkým, sudovitým hrudníkem, rovným hřbetem a krátkou zádí. Končetiny pevně vázané, delší, silné. Ocas krátký a rovný, u kořene široký, postupně se zužující do tenké špičky. Srst tvoří husté, přirozeně mastné prstýnky. Krátká srst v obličeji, na hrdle a na konci ocasu. Zbarvení: sytě játrově hnědé.
Charakteristika: Jeho příznivci o něm říkají, že je učenlivý jako pudl, čichem se prý vyrovná setrům a vyslídit zvěř dokáže jako kokršpaněl. Má nebývalou chuť do práce, je neúnavný a vytrvalý. Doma je veselý, neagresivní a s jeho výcvikem nejsou problémy.
Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu. Srst, má-li si uchovat typickou strukturu, vyžaduje častou venkovní koupel.
Užití: Lovecký pes, specialista na vodní práce, ale univerzálně použitelný, často dokonce i ostrý. Zábavný společník pro aktivní lidi.
Výskyt: Patří k vzácným plemenům, u nás však byl několikrát odchován.
Možná záměna: S mnohem vzácnějším americkým vodním španělem, jenž je výrazně menší a nemá čupřinu na hlavě. Se španělským vodním psem, který je rovněž o něco menší a jemuž se upravuje střih většinou do tzv. lvího střihu.

Irský vlkodav

26. února 2008 v 17:00 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Největší pes světa, mohutný a svalnatý, ale nepostrádající eleganci chrtů. Hlava dlouhá, lebka nepříliš široká, čenich dlouhý a mírně zašpičatělý. Oči tmavé, laskavého výrazu. Uši malé, složené dozadu. Krk delší, velmi silný a svalnatý, klenutý, bez laloku. Tělo s hlubokým hrudníkem, širokými prsy, delším hřbetem a klenutými bedry. Končetiny silné, rovné, svalnaté, tlapy velké a kulaté. Ocas dlouhý, přiměřeně silný, lehce zahnutý. Srst drsná a tvrdá, o něco delší nad očima a na spodní čelisti. Zbarvení: nejčastěji šedé, též plavé, červené, černé, čistě bílé, žíhané.
Charakteristika: Klidný, vyrovnaný a trpělivý pes nevtíravých způsobů. K lidem je vlídný, k dětem přátelský, pánovi je hluboce oddán. Jeho výchova není obtížná.
Zvláštní nároky: Vzhledem ke své velikosti je toto plemeno mimořádně náročné na prostor, ale i na pohyb a potravu.
Užití: Vynikající společník. Na dostizích se objevuje jen ojediněle.
Výskyt: Jeho popularita v posledních letech rychle stoupá. Ročně je odchována více než stovka štěňat.
Možná záměna: Se skotským jelením psem (deerhoundem), jenž působí "chrtovitějším" dojmem - je menší, lehčí a má klenutý hřbet.

Irský teriér

26. února 2008 v 16:59 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Středně velký, štíhlý a elegantní pes kvadratické tělesné stavby. Hlava dlouhá, s plochou lebkou. Oči tmavé, malé, jiskrné. Uši ve tvaru písmene V, malé, klopené dopředu, přiléhající k lícím. Krk dlouhý, bez laloku. Hřbet ani příliš dlouhý, ani příliš krátký, silný a rovný. Hluboký a svalnatý hrudník. Ocas vysoko nasazený, vesele nesený, kupírovaný. Srst hustá a hrubá, jakoby polámaná. Zbarvení: jednobarevné červené nebo žlutočervené.
Charakteristika: Pes, jehož odvaha a sebevědomí se staly příslovečnými. Navzdory tomu je k lidem přátelský a je výtečným a neúnavným společníkem při dětských hrách. Jeho výjimečnost spočívá právě ve spojení protikladů: ostrosti a bojovnosti na straně jedné, přítulnosti a oddanosti na straně druhé.
Zvláštní nároky: Velmi energický a pohyblivý pes, potřebuje hodně pohybu a mimořádně důsledný výcvik k poslušnosti. Rád se pere. Jeho srst vyžaduje pravidelnou úpravu trimováním.
Užití: Všestranný lovecký pes, užívaný dříve také k hubení obtížných hlodavců, k hlídání usedlostí i jako pomocník u stád. Dodnes pes univerzálního použití: zvládne běžný služební výcvik, vyniká ve psích sportech, je dobrým hlídačem i průvodcem a vynikajícím psem rodinným.
Výskyt: Trvale oblíbený, i když nikoliv široce rozšířený.
Možná záměna: Vzhledem k typické červené barvě nepravděpodobná, stejně zbarvený border teriér je výrazně menší.

Irský setr (Červeno-bílý irský setr)

26. února 2008 v 16:58 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Velký, nápadně elegantní a ušlechtilý pes s mírným výrazem. Hlava dlouhá a suchá, ne však úzká, s hlubokým a takřka kvadratickým čenichem. Oči hnědé. Uši středně velké, jemné, nasazené nízko a vzadu, s dlouhou, hedvábnou srstí. Krk lehce klenutý, středně dlouhý a silný, bez laloku. Tělo s co nejhlubším, vepředu užším hrudníkem a dobře klenutými žebry, poskytujícími dostatek prostoru pro plíce. Končetiny rovné, svalnaté, s malými tlapkami. Ocas středně dlouhý, nízko nasazený, nesený v rovině hřbetu nebo níže, s " vlajkou". Srst dlouhá, hladká, přiléhavá, krátká jen na hlavě a na předních stranách končetin. Zbarvení: sytě zlatě kaštanové, bez stopy černé. Červeno - bílý irský setr je dnes považován za samostatné plemeno a má bílou základní barvu s jasně ohraničenými červenými skvrnami.
Charakteristika: Velmi živý, bujný a vášnivý lovecký pes s nezávislou povahou. Miluje volný pohyb v přírodě, s nadšením se věnuje lovu. Doma je milý, přítulný a hravý.
Zvláštní nároky: Potřebuje extrémně mnoho pohybu. Zvládnout jeho temperamentní povahu není snadné, proto je třeba ho od útlého mládí podrobovat důsledné výchově. Srst je nutno pravidelně pročesávat.
Užití: Všestranný lovecký pes efektního způsobu práce. Dnes je častěji držen jako atraktivní, i když náročný společník.
Výskyt: Ve světě i u nás poměrně běžný.
Možná záměna: U irského setra vzhledem k typické mahagonové barvě nepravděpodobná.

Ibizský podengo

26. února 2008 v 16:57 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Velký vysokonohý chrtovitý pes. Hlava dlouhá, úzká, kuželovitá, velmi suchá. Mozkovna dlouhá a plochá, čenich dlouhý a úzký. Oči malé a šikmé, jantarové či karamelové barvy, s nedůvěřivým až plachým pohledem. Uši středně velké, velmi pohyblivé, v pozornosti vztyčené vzhůru. Tělo kompaktní, mírně obdélníkového rámce. Pevný a rovný hřbet. Hluboký, úzký a dlouhý hrudník, břicho mírně vtažené. Ocas nízko nasazený, dlouhý. Pohyb elegantní, pružný. Srst hladká, hrubá nebo dlouhá. Zbarvení: přednost se dává červenobílé, bílé nebo červené barvě.
Charakteristika: Rozený individualista. Introvertní, uzavřený a k cizím nedůvěřivý pes, projevující se, je-li zahnán do úzkých, někdy až agresivně. I k svému pánu si zachovává určitý odstup. Je nesmírně rychlý a obratný, má velmi silně vyvinutý lovecký pud.
Zvláštní nároky: Neobvyklá povaha, značná nezávislost a lovecká náruživost z něj činí na držení mimořádně náročného psa, který se hodí jen pro zanícené příznivce.
Užití: Původně se užíval k lovu divokých králíků. Na rozdíl od většiny chrtů má stejně dobře vyvinutý sluch, zrak i čich. Dnes je mimo svou vlast chován jako exkluzivní společenský pes.
Výskyt: Celosvětově vzácný, u nás se prozatím nevyskytuje.
Možná záměna: S faraonským chrtem, od něhož se liší větším podílem bílé barvy v srsti.

Havanský psík

26. února 2008 v 16:56 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Malý psík s dlouhou srstí. Hlava plochá a široká, s úzkým plochým čenichem. Oči větší, tmavé, mandlového tvaru. Uši zavěšené, zašpičatělé, široko nasazené, dodávají hlavě hranatý tvar. Tělo obdélníkové, se zakulaceným hrudníkem a vtaženými slabinami. Končetiny rovné, suché, s podlouhlými tlapkami. Ocas vysoko nesený, ve tvaru biskupské hole, s dlouhou srstí. Srst přiléhající, hebká a dlouhá, na koncích mírně zvlněná. Zbarvení: tmavě béžové, žluto-hnědé, šedé nebo bílé s velkými znaky ve výše jmenovaných barvách, výjimečně též bílé.
Charakteristika: Vlastnostmi se víceméně shoduje s ostatními bišonky: je milý, přátelský, hravý a pánovi velmi oddaný. Stejně jako oni má raději teplo než zimu a dokáže se přizpůsobit každé situaci.
Zvláštní nároky: I když jeho srst nevyžaduje střihovou úpravu, je nutno ji denně pročesávat. Vzhledem k převládajícím tmavým barvám je na něm méně vidět špína. Hodí se pouze pro držení v bytě.
Užití: Společenský pes.
Výskyt: Celosvětově vzácné plemeno, které však je u nás v poslední době pravidelně odchováváno.
Možná záměna: Od ostatních, převážně bílých bišonků se snadno odliší podle tmavších barev srsti. Ve srovnání s rovněž podobným ši-tzu má výrazně delší nos a méně hladkou srst.

Hannoverský barvář

26. února 2008 v 16:55 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Středně velký silný pes obdélníkové tělesné stavby. Hlava silná, hluboká a široká, s mírně zvrásněným čelem a výraznými nadočnicovými oblouky. Oči tmavě hnědé. Uši středně dlouhé, široké, vysoko nasazené, přiléhající k hlavě, hladké a bez záhybů. Krk dlouhý, silný, případně s mírným lalokem. Tělo nižší, delší, harmonicky stavěné, s hlubokým a prostorným hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Končetiny silné, rovné a suché. Ocas dlouhý, vysoko nasazený, postupně se zužující, mírně zahnutý. Srst krátká, hustá, silná až drsná. Zbarvení: jelení červeň, více nebo méně žíhaná.
Charakteristika: Klidný, vyrovnaný a přátelský pes, který se však při lovu změní v náruživého lovce. Má mimořádně jemný nos a dokáže sledovat i starou stopu poraněného zvířete. Vyniká houževnatostí a vytrvalostí.
Zvláštní nároky: Je nutno mu poskytnout lovecké vyžití.
Užití: Barvář, nalézající uplatnění na pobarvené, ale i nepobarvené stopě.
Výskyt: Je chován prakticky jen mezi myslivci. Celosvětově patří k vzácným plemenům, u nás však má jeho chov a lovecké využití dlouhou tradici.
Možná záměna: S menším a lehčím bavorským horským barvářem.

Grejhaund (anglický chrt)

26. února 2008 v 16:55 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Velký svalnatý hladkosrstý chrt ušlechtilých proporcí. Hlava dlouhá, s plochou lebkou, nepatrným stopem a silnými čelistmi. Oči oválné, šikmo uložené, přednostně tmavé. Uši malé, jemné, ve tvaru růžového lístku. Krk dlouhý, svalnatý, elegantně klenutý. Končetiny dlouhé, rovné, svalnaté. Ocas dlouhý, níže nasazený, postupně se zužující, mírně zahnutý. Srst krátká, jemná, přiléhající. Zbarvení: černé, červené, bílé, žluto - hnědé, plavé, žíhané, modré, případně kterákoli z těchto barev kombinovaná s bílou.
Charakteristika: Klidný a vznešený pes důstojného vzezření i chování. Doma tichý a spíš nenápadný, venku při pohybu nesmírně rychlý, s obrovskou chutí pronásledovat všechno, co se hýbe.
Zvláštní nároky: Každý, kdo si hodlá pořídit grejhaunda, by mu měl umožnit vyžití na dostihové dráze. Jiným způsobem lze jen těžko vyhovět jeho pohybovým nárokům, zvláště když pustit ho z vodítka je jen málokde možné.
Užití: Nejpopulárnější a nejrychlejší dostihový chrt.
Výskyt: Nejrozšířenější je ve Velké Británii, kde se obliba chrtích dostihů (jejichž hlavními aktéry jsou grejhaundi) rovná oblibě dostihů koňských. Oblíben je však mezi příznivci chrtů a dostihů po celém světě.
Možná záměna: S vzácnými evropskými chrty (maďarský chrt, polský chrt, španělský galgo), kteří však jsou menší, méně ušlechtilí a také pomalejší. Běžnější vipet je velmi podobným, avšak o polovinu menší.

Gordonsetr

26. února 2008 v 16:54 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Větší pes, o něco robustnější než ostatní setři, ale stále elegantní. Hlava hlubší, se širší mozkovnou, výrazným stopem a dlouhým čenichem. Oči tmavě hnědé, pronikavého a inteligentního výrazu. Uši středně velké, nízko nasazené, porostlé dlouhou hladkou srstí. Krk dlouhý, klenutý, bez laloků. Tělo přiměřeně dlouhé, s hlubokým, ale nepříliš širokým hrudníkem. Končetiny rovné, silné, plochých kostí, svalnaté. Ocas rovný nebo lehce zahnutý, dosahující k hleznům, nesený vodorovně nebo níže, s dlouhou hedvábnou "vlajkou". Srst: dlouhá, hladká, bez kudrlin, krátká na hlavě a na předních stranách končetin. Zbarvení: černé s pálením (black and tan).
Charakteristika: Vyrovnaný, klidný a sebevědomý pes. Pánovi a jeho rodině včetně dětí je hluboce oddaný, vlídný však je i k ostatním lidem. Mimořádně inteligentní. I když je ze setrů nejpomalejší, vyrovná se jim všestranností a ochotou k práci.
Zvláštní nároky: Jako všichni setři potřebuje hodně pohybu a pevné vedení. Srst vyžaduje pravidelnou, i když ne příliš intenzivní péči.
Užití: Univerzální lovecký pes, který dobře vystavuje, aportuje, pracuje v poli i lese. Přizpůsobivý společník.
Výskyt: U nás držený v nevelkém počtu převážně jen v mysliveckých kruzích.
Možná záměna: Od ostatních setrů se jasně odlišuje černotříslovou barvou.

Francouzský buldoček

26. února 2008 v 16:53 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Malý, silný, svalnatý a kompaktní pes. Mohutná široká hlava s velmi krátkou čenichovou partií. Kůže na hlavě tvoří téměř symetrické vrásky. Uši středně velké, vztyčené, vysoko nasazené, u kořene široké, nahoře zaoblené. Oči nízko položené, velké, kulaté, mírně vystupující. Hrudník velmi široký, válcovitého tvaru. Hřbet široký a svalnatý. Hrudní končetiny rovné, krátké, osvalené, pánevní rovněž osvalené, ale o něco vyšší (tzv. přestavěná záď). Ocas krátký, nízko nasazený, u kořene silný a zauzlený. Nesmí být nesen pod linií hřbetu. Srst krátká, hustá a lesklá. Barva žíhaná (směs černých a rezavých chlupů) s případnými malými bílými znaky na hrudi a na hlavě, strakoš (bílá s tmavými žíhanými odznaky), béžová (vzácné nedávno uznané zbarvení).
Charakteristika: Milý, přátelský, milující děti, ideální společník, Hodí se i do těch nejmenších městských bytů. Rozměry malý pes, svou klidnou, vyrovnanou povahou připomíná spíše psy velké.
Užití: Dnes výhradně společenský pes, který však dokáže být také dobrým hlídačem a jehož lze snadno vycvičit.
Zvláštní nároky: Vzhledem k výrazně zkrácené čenichové partii špatně snáší vyšší teploty, zvláště pobyt v přehřátých, nevětraných prostorech (auta). Poměrně často dochází v důsledku velkých hlav ke komplikacím při porodu (císařské řezy).
Výskyt: V celé Evropě i u nás patří k oblíbeným společenským psům.
Možná záměna: S bostonským teriérem, který je subtilnější a má přesně rozložené barvy. S mopsem, který nemá vztyčené uši a liší se i barvou.

Foxteriér hladkosrstý

26. února 2008 v 16:52 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Malý, velmi živý pes, působící harmonickým a elegantním dojmem. Hlava s plochou lebkou, postupně se zužuje. Oči tmavé, ohnivé a inteligentní, položené daleko od sebe. Uši ve tvaru písmene V, malé, dopředu klopené. Krk suchý a svalnatý, bez laloku. Svalnaté tělo s krátkým, rovným a pevným hřbetem a hlubokým hrudníkem. Ocas vysoko nasazený, kupírovaný asi na tři čtvrtiny své délky. Srst hladká, rovná, přiléhající, nebo drsná a velmi hustá. Barva bílá s černými nebo tříslovými znaky.
Charakteristika: Nesmírně aktivní, pohyblivý a pružný psík. Překypuje sebevědomím a odvahou, nezřídka i bojovností. Pes, s nímž se nikdo nenudí.
Zvláštní nároky: Zvládnout tento "soudek s dynamitem" není lehké. Foxteriér potřebuje hodně pohybu, dostatek zábavy a pevnou ruku, jinak se snadno stává destrukčním a nezvladatelným živlem. Drsnosrstá varianta je náročná na úpravu srsti: několikrát za rok je nutno ji trimovat, protože jen tak vynikne její skutečná krása.
Užití: Lovecký pes, užívaný jako norník i pro povrchové práce. Oblíbený společník, stále veselý a sršící nápady, ideální kamarád starších dětí.
Výskyt: Mezi válkami byl na vrcholu popularity, dodnes všeobecně známý (i díky Čapkově "Dášeňce"), i když už ne příliš často chovaný.
Možná záměna: S Jack Russel teriérem, který je mnohem méně vyrovnaný a ušlechtilý, mívá kratší nohy a delší hřbet. U nás je navíc velmi vzácný. S velšteriérem, který se však zásadně odlišuje černotříslovou barvou.

Foxteriér drsnosrstý

26. února 2008 v 16:51 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Malý, velmi živý pes, působící harmonickým a elegantním dojmem. Hlava s plochou lebkou, postupně se zužuje. Oči tmavé, ohnivé a inteligentní, položené daleko od sebe. Uši ve tvaru písmene V, malé, dopředu klopené. Krk suchý a svalnatý, bez laloku. Svalnaté tělo s krátkým, rovným a pevným hřbetem a hlubokým hrudníkem. Ocas vysoko nasazený, kupírovaný asi na tři čtvrtiny své délky. Srst hladká, rovná, přiléhající, nebo drsná a velmi hustá. Barva bílá s černými nebo tříslovými znaky.
Charakteristika: Nesmírně aktivní, pohyblivý a pružný psík. Překypuje sebevědomím a odvahou, nezřídka i bojovností. Pes, s nímž se nikdo nenudí.
Zvláštní nároky: Zvládnout tento "soudek s dynamitem" není lehké. Foxteriér potřebuje hodně pohybu, dostatek zábavy a pevnou ruku, jinak se snadno stává destrukčním a nezvladatelným živlem. Drsnosrstá varianta je náročná na úpravu srsti: několikrát za rok je nutno ji trimovat, protože jen tak vynikne její skutečná krása.
Užití: Lovecký pes, užívaný jako norník i pro povrchové práce. Oblíbený společník, stále veselý a sršící nápady, ideální kamarád starších dětí.
Výskyt: Mezi válkami byl na vrcholu popularity, dodnes všeobecně známý (i díky Čapkově "Dášeňce"), i když už ne příliš často chovaný.
Možná záměna: S Jack Russel teriérem, který je mnohem méně vyrovnaný a ušlechtilý, mívá kratší nohy a delší hřbet. U nás je navíc velmi vzácný. S velšteriérem, který se však zásadně odlišuje černotříslovou barvou.

Flat coated retrívr (retrívr s hladkou srstí)

26. února 2008 v 16:50 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Středně velký, silný, ale ušlechtilý pes. Hlava dlouhá a dobře tvarovaná, s plochou, přiměřeně velkou lebkou, nevýrazným stopem a dlouhými a silnými čelistmi. Oči hnědé, středně velké, s inteligentním výrazem. Uši malé, po stranách přiléhající k hlavě. Krk delší a suchý. Tělo s dobře klenutým hrudníkem, vtaženým břichem a krátkými, širokými bedry. Končetiny volné, rovné, svalnaté. Pohyb volný a plynulý. Ocas krátký, rovný, nenesený nad hřbetem, dobře osrstěný. Srst hustá, jemná až středně hrubá, co nejvíce přiléhající. Zbarvení: černé nebo játrově hnědé.
Charakteristika: Živý pes s dobrou, ale jemnou povahou. Je otevřený, přátelský, snášenlivý k lidem i ke zvířatům, miluje děti. Uchoval si výborné lovecké vlastnosti, především vynikající nos, ochotu aportovat i z vody, pracovitost a vytrvalost.
Zvláštní nároky: Jeho citlivá povaha bezpodmínečně vyžaduje jemné zacházení bez náznaku hrubosti. Potřebuje dost pohybu a pravidelnou péči o srst.
Užití: Lovecký pes, vhodný zvláště pro vodní práce. Výborný společník. Na rozdíl od ostatních retrívrů i hlídá.
Výskyt: U nás se vyskytuje a je odchováván spíše ojediněle. V cizině jeho popularita v poslední době roste.
Možná záměna: Podle celočerné ( jen výjimečně celohnědé) delší srsti ho odlišíte od ostatních retrívrů, ale i setrů a dlouhosrstých ohařů.

Flanderský bouvier

26. února 2008 v 16:49 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Podsaditý, mohutným a silným dojmem působící pes kompaktní tělesné stavby, se silnou kostrou a mohutným osvalením. Velká hlava působí ještě mohutnějším dojmem v důsledku velkého vousu a kníru. Uši vysoko nasazené, vzpřímené, trojúhelníkového tvaru. Krátké robustní tělo silné, ale nikoliv těžkopádně. Ocas zkrácený na délku 2 až 3 obratlů, nesený horizontálně, v afektu vztyčený. Srst velmi bohatá a hustá, asi 6 cm dlouhá, zkadeřená. Zbarvení: Plavé, černé, šedé, často žíhané.
Charakteristika: Inteligentní, klidný a rozvážný pes, v němž je však ukryto velké množství energie. Je silný, nebojácný, zároveň však velmi vnímavý a citlivý. Při důsledné výchově bez problémů zvladatelný.
Zvláštní nároky: Poměrně náročná je úprava srsti flanderského bouviera, právě ona dotváří charakteristický obraz plemene. Trimování by měl provádět odborník, a to zhruba 3x až 4x ročně.
Užití: Kdysi honák a strážce dobytka, příležitostně používaný i k tahu. Dnes dobrý hlídač, ale i výborný společník a pes rodinný.
Výskyt: Ani běžný, ani vzácný pes. Okruh příznivců si nalezl i u nás.
Možná záměna: Černý flanderský bouvier se dosti podobá černému ruskému teriérovi, je však menší a působí kompaktnějším dojmem. Mohlo by dojít také k záměně s běžným velkým kníračem, který je větší, má vyšší nohy, delší tělo a při úpravě se mu ponechává méně srsti.

Faraónský chrt

26. února 2008 v 16:48 | Kačka |  Druhy plemena psů
Popis: Středně velký chrtovitý pes, ušlechtilý a elegantní. Hlava klínovitého tvaru. Mozkovna dlouhá a suchá, čenichová partie o něco delší. Nos masového zbarvení. Oválné oči jantarové barvy. Uši velké a jemné, při vzrušení vzpřímené. Tělo mírně obdélníkového rámce. Rovný hřbet, záď se směrem k ocasu mírně svažuje. Dobře klenutá žebra, mírně vtažené břicho. Ocas středně vysoko nasazený, směrem ke špičce se zužuje. V klidu svěšený dosahuje až pod hlezna, při pohybu nesený ve výšce a mírně zatočený. Srst hustá, krátká a lesklá. Zbarvení: sytě tříslové s bílými znaky.
Charakteristika: Rychlý, pohyblivý a pozorný pes. K cizím je jako všichni chrti odtažitý, v kruhu rodiny však dokáže být velmi milý. Zvláštností plemene je pozoruhodná škála hlasových projevů.
Užití: Původně lovecký pes, který - na rozdíl od většiny chrtů - nepoužíval při lovu pouze zrak, ale ve stejné míře i čich a sluch. Dnes exkluzivní společenské plemeno.
Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu, což při jeho lovecké vášni není vždy snadné zajistit, a citlivou výchovu.
Výskyt: Celosvětově vzácné plemeno, které má však u nás slušnou chovnou základnu.
Možná záměna: Velmi se podobá sicilskému chrtovi, je však výrazně větší. Oproti portugalskému podengovi je ušlechtilejší.