close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Leden 2008

Psí sušenky

30. ledna 2008 v 19:58 | Kačka |  Psí kuchařka
Potřebujeme :
3 hrnky celozrné mouky
2 polévkové lžíce tuku (máslo, sádlo - nesolené!, nebo olej)
2 vejce
1/4 hrnku melasy
2 polévkové lžíce medu
4 lžíce karobu (není nutné)
trochu vody

Postup :
Do mouky vyklepneme dvě vejce, přidáme rozpuštěný tuk, melasu, med a karob. Vše dobře propracujeme do hladkého těsta, tuhého asi jako na vánoční cukroví. Pokud je těsto tuhé a drobivé přidáme podle potřeby vodu. Připravíme si plech vymazaný tukem a z připraveného těsta vyvalujeme rukou kuličky o průměru necelé dva centimetry, které klademe na připravený plech. Pečeme v troubě při střední teplotě dokud nejsou sušenky hotové (po rozlomení je i vnitřek propečený.

Tipy :
sušenky jsou poměrně tvrdé, takže si pes pěkně žvýká. Pokud ale chceme aby změkly, stačí je nechat několik dní proležet.
//<![CDATA[ //]]>

Palačinky trochu jinak

30. ledna 2008 v 19:57 | Kačka |  Psí kuchařka
Potřebujeme : Vejce, mléko, polohrubá mouka, tvaroh nebo sýr
Z vajec, mléka a mouky připravíme běžné těsto, ze kterého upečeme palačinky. Ty pak plníme tvarohem, nebo masovou směsí. Necháme vychladnout, nakrájíme na malé kousíčky a podáváme jako svačinku.

Tatarský biftek

30. ledna 2008 v 19:56 | Kačka |  Psí kuchařka
Potřebujeme : Syrové libové hovězí maso
Libové zadní hovězí naškrabeme a smícháme se žloutkem. Podáváme s bílým pečivem. Tatarák se brzy stane favoritem vašho pejsánka.

Ovesná kaše

30. ledna 2008 v 19:55 | Kačka |  Psí kuchařka
Potřebujete : Mléko, tvaroh, ovesné vločky, ovoce, žloutek, med
Ovesné vločky uvaříme v mléce a necháme vychladnout. Do vlažné kaše vmícháme tvaroh, kousky ovoce a osladíme medem.

Předoperační péče o psy

30. ledna 2008 v 19:52 | Kačka |  Veterinární péče
Vyšetření před operací a anestezií
Vyšetření před kastrací je velmi nutná, protože každá anestézie bývá doprovázena určitým rizikem. Cílem předoperačního vyšetření je zjistit onemocnění, která mají význam pro nadcházející anestézii. Majitele se ptáme především na onemocnění pacienta v minulosti či předchozí anestézie, čas posledního krmení, kálení a močení a současnou léčbu.
Kromě anamnézy děláme rutinně alespoň základní vyšetření. Jde o posouzení celkového zdravotního stavu (váha, výživný stav, dehydratace, březost) a kompletní interní vyšetření. Důraz klademe na posouzení funkce dýchacího a oběhového aparátu, což je důležité pro bezproblémové vedení anestézie. Dále vyšetřujeme biochemicky z krve především jaterní a ledvinné funkce, protože tyto orgány jsou nejvíce zatěžovány při odbourávání a vyloučení anestetik. Rozsah vyšetření se musí přizpůsobit pacientovi, jeho současnému zdravotnímu stavu a rozsahu plánované operace. Proto u starších pacientů před plánovanou operací děláme rozsáhlejší vyšetření, než u mladých dospělých zvířat. Naopak, je-li nebezpečí z prodlení, je nutno podat anestézii a operovat s vědomím podstatně zvýšeného rizika v zájmu záchrany života pacienta.
Majitele seznámíme vždy se specifickými riziky operace a anestézie samotné a dáváme mu podepsat poučení o riziku, jako souhlas s anestézií a operací.
Příprava na operaci majitelem
Před vlastním zákrokem je potřeba dodržet základní pokyny:
  • 12-18 hodin hladovka u dospělých a 4-8 hodin u pediatrických pacientů (do 6. týdnů věku), za účelem prevence aspirace (vdechnutí) zvratků
  • omezení příjmu tekutin 2-3 hodiny před zákrokem (v létě pouze 1 hodinu), naopak u pacientů dehydratovaných, zesláblých a u pacientů s onemocněním ledvin je nezbytná úprava deficitu tělních tekutin podáním infuzních roztoků
  • psa dle možností před zákrokem vyvenčit
  • mít k dispozici informace, na které se bude lékař před zákrokem ptát, viz. výše
  • jestli stav zvířete nevyžaduje hospitalizaci nebo ji majitel odmítá, doporučujeme přinést s sebou deku na přikrytí, případně zajistit si odvoz zvířete autem s doprovodem, který bude během transportu zvíře hlídat.
MVDr. Marek Galbinec ( vetcentrum.cz )

Pooperační péče o psy

30. ledna 2008 v 19:51 | Kačka |  Veterinární péče
Probuzení
Probouzení je důležitou fází, podílející se na úspěchu celého zákroku. Mělo by probíhat pod dozorem lékaře, nejlépe v klidném prostředí izolovaného boxu v hospitalizaci. Majiteli nejraději zvíře vydáváme až po nabytí úplného vědomí. Malé procento zvířat může trpět tzv. paradoxní reakcí po podání anestetik, což se projevuje dezorientací v prostoru, zvíře nepoznává majitele a může reagovat agresivně i bez příčiny. V takovém případě je nutné podání mírné sedace pro odeznění tohoto přechodného stavu. Probouzení pod odborným dozorem personálu nemocnice také naprosto minimalizuje riziko z prodlení při pooperačních komplikacích, které mohou po každém zákroku nastat.
V domácím prostředí dopřejte pacientovi probouzení na klidném místě, vždy na zemi, nejlépe na nepropustné podložce. Odstraňte z okolí nebezpečné předměty, zabraňte zalézání pod postel. Zvířátko příliš nevyrušujte, raději k němu nenechte chodit děti nebo ostatní zvířata. V místnosti by neměl být průvan ani ostré světlo.
Termoregulace
Při operaci dochází ke snížení krevního tlaku a narušení termoregulace. Proto je po operaci potřeba zvířátko přikrýt dekou a k zahřívání použít zdroj aktivního tepla. U nás se k tomu používají elektrické tepelné podložky, doma můžete naplnit např. PET láhve teplou (ne horkou) vodou. Pozor na přehřátí, je třeba pravidelně kontrolovat teplotu zvířete v konečníku. Po dosažení normální hodnoty, která se pohybuje okolo 39 st. C, je na místě zahřívání ukončit.
Péče o operační ránu
Pravidelná kontrola rány dvakrát denně, pokud neurčí lékař jinak, odhalí komplikace a umožní jejich včasné řešení. Může se jednat o případnou rozvíjející se infekci, narůstající edém, hromadění tekutiny v ráně, známky prasknutí jizvy nebo nekrózu (odumření) tkáně. Ke komplikacím většinou dochází 3.-5. den po operaci, kdy tělo začne na ránu reagovat. Pokud se Vám zdá, že hojení neprobíhá správně, kontaktujte ošetřujícího lékaře.
Pokud si zvíře ránu olizuje nebo okusuje, musíte mu v tom zabránit např. nasazením ochranného límce, nošením přelepeného košíku nebo použitím ochranného oblečku, ponožky apod. Domněnka, že sliny mají hojivý účinek, je naprosto nesprávná. V tlamičce zvířete žije mnoho druhů bakterií, kterými se olizovaná rána infikuje, navíc jazyk zvířat je velmi drsný, obzvláště u koček, a dochází tak navíc k mechanickému poškozování a následnému mokvání kůže v okolí rány. Tak se proces hojení komplikuje. Ránu udržujte v čistotě a suchu.
Kožní stehy by měly být při normálním průběhu hojení odstraněny za 7-10 dní. Při delším ponechání šicího materiálu v ráně se zvyšuje nebezpečí nepřiměřené tvorby jizvy a možnost vstupu infekce podél vláken do podkoží. Dodržujte proto termín vyndání stehů. Na našich pracovištích raději užíváme tzv. plastický steh vstřebatelným vláknem, takže odstraňování stehů odpadá. Jsou však případy, kdy tento typ sutury nelze použít, jako jsou např. rozsáhlé mamektomie (odstranění mléčné žlázy), infikované rány, reoperace, poúrazové rány apod.
Krmení po operaci
Na trávicím ústrojí může dojít po anestézii k atonii (ochablosti) střev. K prevenci obstipace (zácpy) nebo ileu (neprůchodnosti střeva) nesmí pacient po anestézii přijímat několik hodin potravu. Po operacích trávícího traktu se tato doba ještě prodlužuje! Obecně postupujte tak, že pokud je pacient orientovaný (sám dojde k misce), nabídněte mu malé množství vlažné vody. Pokud ji nevyzvrátí, můžete po cca 30 min postup opakovat. Je-li vše v pořádku, po 5-6 hodinách nabídněte zvířátku malé množství měkké potravy. V den operačního zákroku podávejte pouze cca 30% běžné denní krmné dávky. Těchto 30% rozdělte na menší části a podávejte v dvouhodinových intervalech. V dalších dnech, pokud lékař nedoporučí speciální krmný režim, můžete krmit již jako obvykle.
Bolest po operaci
Tlumení bolesti není nutné u všech operačních zákroků, u většiny operačních zákroků se již při anestézii podává látka, která zabezpečí krátkodobé pooperační tlumení bolesti. U silně bolestivých zákroků se dávají analgetika i po dobu několika dnů po operaci. Jsou však typy zákroků, u kterých je mírná bolestivost žádoucí z důvodů chování pacienta v období rekonvalescence. K podávání analgetik je nutno přistupovat individuálně s ohledem na typ zákroku, věk a temperament pacienta a s ohledem na psychický stav zvířete.
Pohybový režim po operaci
Pohybový režim po operaci je nutné upravit individuálně dle typu zákroku, stavu a stáří pacienta. Obecně po preventivních zákrocích u zdravých zvířat (např. kastrace) dodržujeme pouze omezení v podobě venčení na vodítku do doby odstranění stehů, cca jeden týden.
U pacientů po ortopedických zákrocích je toto omezení většinou delší. Při některých diagnózách je povoleno krátké venčení pouze za účelem vykonání potřeby. Po neurologických operacích je pohybový režim upraven dle nařízení operatéra.
Pokud se po operaci Váš miláček projevuje jakkoliv nestandardně nebo jinak, než Vás poučil ošetřující veterinář, okamžitě jeho stav konzultujte, případně vyhledejte nejbližší veterinární zařízení. Je lépe pacienta vícekrát zkontrolovat, nežli něco zanedbat.
Autor: MVDr. Marek Galbinec ( vetcentrum.cz )

Zubní kaz u psů

30. ledna 2008 v 13:30 | Kačka |  Veterinární péče
U psů se nevyskytuje zubní kaz často, pokud se ovšem objeví, jsou postiženy především stoličky nebo špičáky. Kaz se projeví poškozením skloviny, postupně pak dochází k prohlubování procesu a infekci bakteriemi. U psa může dojít k předčasné ztrátě zubů.
Vznika a vývoj zubního kazu:
Příčinou zubního kazu je zubní plak. Zubní plak se tvoří na povrchu zubu, který obsahuje bakterie, zbytky krmiva, mucin, epiteliální buňky z dutiny ústní atd. Organické kyseliny, které zde vznikají se zúčastňují rozkladných procesů v tomto místě, rozpouštějí a poškozujíspolu s enzymy sklovinu zubu.
Příčiny vzniku zubního kazu:
- nedostatečný vývoj skloviny
- poruchy metabolismu
- poruchy činnosti žláz s vnitřní sekrecí
- přítomnost mikroorganismů v dutině ústní
- přítomnost zbytků krmiva
- abrase (otěr) skloviny
Jak poznáme, že má náš pes zubní kaz??
U psa se objevuje nadměrný zápach z dutiny ústní, neochotně přijímá potravu. Při silném poškození zubní skloviny dochází k rozkladu zuboviny a zub vypadne.
Prevence zubního kazu
Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání žvýkačky nebo speciální žvýkací pamlsky, které zabraňují tvorbě zubního povlaku a zubního kamene. Na péči o chrup je zapotřebí psa navykat již od štěněčího věku. Chrup kontrolujte svému psovi pravidelně jednou za měsíc, a pokud objevíte zubní kámen, nechte jej veterinárním lékařem odstranit.
Čistění zůbů
1. K čištění používejte výhradně takové pomůcky, které jsou určeny pro psy.
2. Psovi opatrně otevřete tlamu a zuby čistěte ze všech stran, největší pozornosti věnujte okolí dásní, na kterých se vytváří zubní kámen.
3. K čištění můžete použít zubní kartáček, později vám možná bude lépe vyhovovat speciální psí zubní kartáček, který si nasadíte na prst.
4.Zuby čistěte velmi opatrně, použijte speciální psí pastu, která neobsahuje velké množství flóru.
5. Vyplachovat psovi tlamu není zapotřebí.
6. Pokud nemáte s čištěním zubů u psa žádné zkušenosti, poraďte se s veterinárním lékařem.
Zdroj: chovatelka.cz

Kastrace feny

30. ledna 2008 v 13:28 | Kačka |  Veterinární péče
Nejčastějším důvodem ke kastraci feny je zamezení nechtěných gravidit, prevence onemocnění na pohlavních orgánech a mléčné žláze, odstranění potíží spojených s pseudograviditou (falešná březost). Taktéž slouží jako konečné řešení onemocnění vaječníků či dělohy. Je různými studiemi prokázáno, že při kastraci provedené ještě před prvním háráním, nebo mezi prvním a druhým háráním se značně snižuje výskyt tumorů na mléčné žláze, kastrace ve vyšším věku již nemá tento účinek. V zásadě lze fenu vykastrovat kdykoliv, nedoporučuje se zákrok provádět při právě probíhající říji, optimální je provést kastraci v době anestru, tedy nejdříve jeden měsíc po hárání a nejpozději jeden měsíc před očekávaným háráním.
Co je kastrace a jak se provádí
Kastrací feny rozumíme chirurgické odstranění vaječníků (ovariektomie) nebo současné odstranění vaječníků a dělohy (ovariohysterektomie). K přípravě zvířete na kastraci patří 24 hodinová hladovka, přičemž přísun tekutin zůstává zajištěn.
Anestézii volíme dle požadavků majitele a zdravotního stavu zvířete. V úvahu přichází na našem pracovišti anestézie intravenózní či inhalační (což je moderní a velmi šetrný způsob). Následuje standardní příprava operačního pole vystříháním a vyholením srsti, aplikace léčiv (antibiotika, analgetika), desinfekce operačního pole a jeho zarouškování. Naše pracoviště preferuje chirurgický přístup z linea alba, tedy z vazivového pruhu, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez v tomto pruhu se provádí v potřebné délce, což záleží na velikosti feny, vybaví se vaječníky, případně i děloha a podváží se vstřebatelným šicím materiálem. Krček děložní se přešije a následuje uzávěra dutiny břišní, poté sutura podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou většinou netrvá déle než jednu hodinu. Fenku po kastraci necháme probudit v hospitalizačním boxu a teprve poté je vydána majiteli.

Péče o fenu po kastraci

Pokud se vaše fenka bude probouzet doma, dopřejte jí klidné teplé místo. Jestli to možnosti zařízení dovolují, nechte raději fenu probouzet v hospitalizaci pod odborným dohledem. Vodu a krmení začněte podávat až po nabytí plného vědomí a po malých částech, aby nedošlo ke zvracení. Ránu je potřeba udržovat čistou, nenechte fenku ránu olizovat. Kompletní informace o pooperační péči si můžete přečíst v článku Předoperační a pooperační péče.

Komplikace kastrace feny

Komplikace se u tohoto typu zákroku vyskytují velice zřídka. Může se vyskytnout nesnášenlivost na použitá anestetika či další léčiva, reakce na použitý šicí materiál, sklouznutí podvazů... V případě jakýchkoliv pochybností o průběhu pooperačního období je nutné ihned kontaktovat veterináře.
V tomto odstavci je nutné zmínit výhody a nevýhody obou typů zákroků.
Ovariektomie (odebrání pouze vaječníků) je zákrokem časově kratším, jedná se však řádově o minuty. Při ovariectomii není vyloučeno, že v budoucnu může být děloha postižena chorobným procesem.
Ovariohysterektomie (odebrání vaječníků i dělohy) toto riziko výrazně snižuje, neboť z odstraněné dělohy zůstává pouze část krčku děložního, avšak část odborné veřejnosti má za to, že odstraněním dělohy se mění tlakové poměry v malé pánvi, což může mít za následek inkontinenci (pomočování).
Inkontinence je nejdiskutovanější pokastrační komplikací. Vyskytuje se v závislosti na plemeni u asi 1-2 % pacientek po kastraci obojího typu. Některé z pramenů uvádí, že zejména u fen velkých plemen má technika operace vliv na možný výskyt pooperační inkontinence (nižší riziko při ovariectomii a naopak vyšší při ovariohysterektomii). Je zároveň známo, že svěrač močového měchýře je pod vlivem estrogenů, tudíž podíl na případně vzniklé inkontinenci má odstranění vaječníků, kde tyto hormony vznikají. Považuji za důležité zdůraznit, že výskyt pokastrační inkontinence vzhledem k množství prováděných zákroků je nízký a případný problém není neřešitelný. Pokud se vyskytne, dá se většinou velmi dobře medikamentózně ovlivnit.
MVDr. Silvie Ševčíková
Zdroj : vetcentrum.cz


Agility

13. ledna 2008 v 20:34 | Kačka |  Agility
Jistě všichni znáte klasický koňský parkur - na vyhrazeném prostoru jsou umístěny skokové překážky, které jezdec s koněm absolvuje v předem určeném pořadí. No a z toho kolem roku 1978 v Anglii vznikl pro psy sport zvaný agility. Jeden zdroj uvádí, že agility prý vzniklo jako zábava pro voříšky, co nemůžou chodit na výstavy, druhý ale tvrdí pravý opak - že agility se poprvé objevilo jako zpestření přestávky při světoznámé Cruftově výstavě. Dnes agility běhají voříšci i čistokrevní psi a spolu s nimi děti, mládež, dospělí, ale i důchodci, a to na celém světě. Agility se provozuje jako zábava pro široké masy pejskařů, ale také jako vrcholový sport.
Určité rozdíly mezi psím a koňským parkurem jsou, a to především ve velikosti překážek (ty psí jsou mnohem menší). Pejsci jsou však mnohem pohyblivější, takže kromě klasických skokových překážek mívají v parkuru zařazen i slalom, kladinu, šikmou stěnu, houpačku, skok daleký, proskokový kruh, pevný a látkový tunel. Dalším, poměrně podstatným rozdílem je to, že psovod na psovi nesedí jako jezdec na koni, ale běží vedle něj. Pes nemá vodítko ani obojek a psovod jej ovládá pouze slovními povely, vlastním pohybem a ukazováním. Vzájemný dotek psa a psovoda se hodnotí jako chyba.
Možná si teď říkáte, jak může závodit třeba jezevčík s ovčákem. I na to tvůrci agility mysleli - rozdělili pejsky do velikostních kategorií podle kohoutkové výšky. Počet velikostních kategorií závisí na organizaci, která v dané zemi agility zastřešuje. Vzhledem k tomu, že v Evropě je vládcem psího světa FCI (Fédération Cynologique Internationale), závodí se u nás podle pravidel stanovených touto organizací. Ta do roku 2001 uznávala dvě velikostní kategorie: psi do 40 cm včetně (tzv. kategorie mini), psi nad 40 cm výšky (kategorie standard). Od 1.1.2002 však došlo ke změně pravidel a především k přerozdělení velikostních skupin na tři: psi do 34,99 cm (tzv. kategorie Small), od 35 do 42,99 cm (tzv. kategorie Medium) a od 43 cm výše (kategorie Large).
Kategorie se liší především výškou skokových překážek (pro malé pejsky je samozřejmě výrazně menší než pro ty velké), ale také výškou proskokového kruhu a délkou skoku dalekého. Ostatní překážky zůstávají shodné pro všechny kategorie.
Trať mívá 12 až 20 překážek a záleží na rozhodčím, jakým způsobem celý parkur postaví. Variant je nekonečné množství, stačí překážku o pár centimetrů posunout nebo natočit a hned má trať úplně jinou obtížnost. Některé parkury jsou spíš technické, kdy psovod hodně stojí na místě a pohybuje se jen jeho pes, jiné jsou hodně běhavé a psovod na nich má občas co dělat, aby svému pejskovi stačil a přitom úplně neztratil dech. A protože i jednotlivé týmy jsou různě výkonnostně zdatné, dělí se do tří kategorií - A1, to je třída pro začátečníky, A2, což je třída pro ty lepší závodníky, a A3, což je třída pro ostřílené závodníky, nejlepší z nejlepších. Vstup do elitní třídy A3 je dobrovolný a pro vstup samotný i pro setrvání v této třídě je potřeba splnit určité nelehké podmínky.
Pokud jde o pravidla agility, opět se podobají těm koňským. V hodnocení záleží především na tom, s jakým počtem trestných bodů dokáže tým (psovod+pes) dokončit předepsaný parkur. Trestné body se udělují za chyby nebo tzv. odmítnutí - vždy je to 5 trestných bodů. Druhým kritériem, které rozhoduje o pořadí týmů v případě rovnosti trestných bodů, je čas, v jakém tým trať absolvuje. Špičkové týmy se většinou "přetahují" o setinky vteřiny a rozhoduje každý větší oblouček psa za překážkou. Je také možno docílit tzv. diskvalifikace, nejsnadněji tím, že pes překoná jinou překážku, než která je v pořadí, ale to rozhodně není účelem. Možných důvodů pro diskvalifikaci je více.
Ročně se v České republice koná kolem 30 závodů a 8 výcvikových táborů agility. Závody často uvidíte při výstavách psů, hlavně těch mezinárodních - závody v Českých Budějovicích v dubnu a v říjnu, v Praze v červnu a v Brně v červenci už se staly tradicí a jsou diváky hojně navštěvované. Jinak se závodí především na kynologických cvičištích. Každého závodu se účastní v průměru 80-100 týmů, ale nejsou výjimkou ani závody s obsazením 150 týmů, samozřejmě i s mezinárodní účastí. Závodí se prakticky za každého počasí, výjimkou bylo jen období velkých povodní na Moravě. Hlavní závodní sezóna je od dubna do října (to jsou závody prakticky každý víkend), přes zimu je závodů méně a konají se spíš v hale. Výcvikové tábory se konají v letních měsících; začátečníkům poskytují možnost dozvědět se během krátkého časového období o agility co nejvíce a pro ty pokročilé jsou vhodnou příležitostí pro dvoufázový trénink psa.
Zdroj : klubagility.cz

Rozumíte psí řeči

13. ledna 2008 v 20:32 | Kačka |  Testy
Máte doma čtyřnohého kamaráda? Potom se vám určitě vyplatí, když se těmto mazlíčkům naučíte rozumět. Ačkoliv totiž nemluví, dávají nám svým chováním jasné signály o tom, co si myslí nebo co se v nejbližší chvíli chystají udělat… Takže se nabízí otázla: Rozumíte psí "řeči"?
1. Jestliže pes vrtí ocasem, obvykle to znamená, že…
a, odhání dotěrný hmyz
b, nechce se mazlit
c, má radost
2. Olízne-li pes člověku nos, dává tím zpravidla najevo…
a, svoji lásku
b, svoji oddanost a podřízenost
c, svoji dominanci
3. Než se pes nechá pohladit od neznámého člověka obvykle…
a, si ho prohlédne
b, si ho očichá
c, si ho olízne
4. Pes,který štěká podle vás..
a, většinou nekouše
b, hájí své území a postavení,takže může zaútočit
c,je nervózní nebo se cítí ohrožený,takže nezaútočí
5. Který z následujících postojů psa podle vašeho mínění signalizuje mírumilovnost?
a, Je přikrčený a má nastražené uši.
b, Má hlavu i krk v úrovni hřbetu a svěšený ocas.
c, Tiskne se břichem k zemi.
6. Jestliže cizímu psovi sáhnete v době krmení na jídlo, bude to pravděpodobně vnímat jako:
a, hru
b, ohrožení
c, nebude si toho všímat
7. Pokud se pes při hře překulí na záda a odhalí protivníkovi břicho, znamená to:
a, že je rozdováděný
b, že je unavený
c, že se cítí být v naprostém bezpečí
8. Zaujme-li pes přikrčený postoj, v němž má přední část těla přitisknutou k zemi, zadek naopak zdvižený a hledí vám odhodlaně do očí, chce pravděpodobně:
a, zaútočit
b, vyzvat vás ke hře
c, utéct
9. Proč si myslíte, že zejména velcí psi v zahradách v noci často vyjí?
a, Protože tak reagují na svit měsíce.
b, protože se cítí opuštění
c, Protože tím ostatním psům udávají svoji polohu a zdůrazňují vlastnictví teritoria.
10. Pokud se stane, že vás napadne rozzuřený pes a není kam se schovat, co uděláte?
a, začnete co nejrychleji utíkat
b, na psa budete křičet,kopat ho a odhánět ho pryč
c, Kleknete si na zem, sbalíte se do klubíčka a rukama si chráníte hlavu a krk.