Barevné rázy fretek
Zatímco donedávna se chovatelé fretek v Čechách spokojili s tchořovitými a albinotickými fretkami, dnes se pídí po co nejzvláštnějších plemenech. Protože neexistuje české názvosloví, obvykle si je sami pojmenují, takže v důsledku vznikají nejpestřejší novotvary. Podobné je to i jinde ve světě, a tak nejen v češtině, ale i v angličtině najdeme řadu synonym, která se tváří jako zvláštní "plemena" nebo naopak laikové sdružují navzájem podobné barevné rázy do jedné skupiny. Vyznat se v "plemenech" fretek je opravdu složité, takže mnozí nadšenci bez potřebných znalostí vnesou do celé problematiky ještě větší zmatek. Proč píšu "plemena" v uvozovkách? Protože vlastně o plemena v pravém slova smyslu nejde, spíš o barevné rázy (například hnědý jezevčík je stejně tak jezevčík, jako jeho černý kamarád) a v jednom vrhu bývají různě zbarvená mláďata (pokud by šlo o plemena, bylo by to stejné, jakoby štěňata z jednoho vrhu byla jedno jezevčík a druhé bernardýn).
Při studiu zahraničních materiálů je potřeba mít na paměti, že názvosloví se liší mezi americkými a britskými prameny, aniž by šlo o další a další plemena (například Blaze (US) = badger (GB) = harlekýn (ČR) ). Protože nejpropracovanější a nejprofesionálnější systém rozlišování typů vzhledu fretek jsem našla ve výstavních standardech American Ferret Association, budu z nich (s laskavým svolením viceprezidentky AFA, paní Mary Mc Carty - Houser) vycházet. AFA rozlišuje jednak zbarvení fretek, dále sleduje koncentraci zbarvení a umístění bílých znaků. Vzájemnou kombinací vzniká až okolo stovky "plemen". Zajímavé je, že ve standardech AFA nenajdeme plemeno angora. Je to zdůvodněno tím, že jedinci tohoto typu se na výstavách neumisťují dobře kvůli slabé tělesné stavbě a AFA odmítá toto plemeno uznat z důvodu zdravotních důsledků přešlechtění (nízká hustota kostí, tendence ke kostním nádorům, slabá stavba těla, krátká délka života okolo tří let).
Další poznámky
- Protože albíni nemají žádné barvivo, nemohou mít ani žádnou kresbu. Tmavooká bílá fretka s různým množství zbarvených pesíků (v jakékoliv barvě) se označuje jako DEW Pattern. Tmavooké bílé fretky (DEW) NIKDY nemají černé oči, jak se může zdát z fotografií a občas se také mylně uvádí, ale vždy jen tmavě vínové (na černé nemají dost pigmentu).
- Ponožky mohou mít fretky s jakoukoliv barvou a koncentrací zbarvení (tedy např. Sable Standard Mitt, Sable Roan Mitt, Sable Point Mitt, …).
- Ačkoliv některé prameny zaměňují barvy Champagne a Cinnamon, nejde o totéž! Mnohem vzácnější skořicové fretky (cinnamon) mají jasně patrný silně načervenalý nádech pesíků.
- Tzv. stříbrné fretky jsou u AFA řazeny jako Black Mitt (=heavy silver), Black Roan Mitt (medium silver) a DEW Patterns (light silver) s 90% bílých pesíků
- V anglických pramenech uváděné zbarvení Butterscotch (karamelové) laikové často používají pro fretky Champagne nebo Cinnamon. Někdy se předpokládá, že by mělo jít o vzácné zbarvení s teple hnědými pesíky a načervenalou podsadou, které se však v posledních desetiletích nevyskytlo.
- Někdy je možné setkat se s označením Mutt (voříšek) používaným pro všechny "podivnosti", jako jsou fleky a skvrny ("dalmatin") a další neobvyklé znaky.
- Předpokládá se, že neobvyklé znaky (Mutt) a bílé znaky na hlavě (Panda, Blaze) způsobuje Waardensburgův gen, který je často spojován s dědičnou hluchotou. Zejména u fretek s celou hlavou bílou (panda) je hluchota velmi častá!
Barevné typy fretek chované v Čechách
V ČR jednoznačně převládají tchořovité fretky (odpovídají typu Sable nebo Black Sable podle AFA, koncentrace zbarvení odpovídá nejčastěji kategorii Standards, případně Point, málokdy se setkáme se skutečně jednobarevnou fretkou typu Solid). Zbarvením i maskou připomínají divokého předka - tchoře tmavého, s kterým se na našem území ještě na počátku minulého století fretky pravidelně křížily, místy tento zvyk sloužící k oživení krve přetrvává dodnes. Tyto linie mají oproti dovozovým často výraznější temperament. Podobně jsou na tom fretky v Anglii (a z toho důvodu jsou dovozy anglických linií velmi ceněny v USA, kde šlechtění fretek místy potlačilo i jejich charakter).
Na druhém místě co do početnosti jsou albíni. Albíni postrádají pigment, takže jejich srst je bílá (pokud je zažloutlá nebo krémová, není to způsobeno pigmentem ale oxidací kožního mazu) a oči červené. U albinotických zvířat obecně se soudí, že mají dědičně mírnější povahu (předpokládá se vazba mezi absencí barviva a geny pro agresivitu) - u fretek jsem ale poznala jak agresivní albíny, tak mírné "tchoře", takže se domnívám, že vazba není tak podstatná, jako další vlivy (prostředí, výchova, …)
Poměrně dost je i harlekýnů, tedy fretek odpovídajících kategorii Blaze. Nejčastěji mají hnědou nebo šedohnědou srst, bílou lysinku na hlavě a často i ponožky nebo náprsenku. Většina harlekýnů v ČR je kastrovaná.
V ČR žije i několik angor dovezených jako kastrovaná mláďata z Belgie. Angory mají dlouhou srst, ale od "obyčejných" dlouhosrstých fretek se liší především čenichem: ten je pouze u nich osrstěný a nozdry má rozeklané směrem vzhůru, nikoliv do stran. Angory s kterými jsem se setkala v ČR měly většinou stříbrnou srst (Black Roan) a kresbu jako harlekýn (Blaze). Bohužel jejich zdravotní stav nebývá příliš uspokojivý, stejně jako délka života. Mívají potíže s hustotou kostí, trpí častěji na nádorová onemocnění.
V poslední době roste i obliba pískových (meruňkových) fretek (=Champagne, Butterscotch) s karamelovou srstí a karmínovýma očima. Setkáváme se buď s typem Champagne Standard nebo Champagne Point s tmavšíma nohama a ocasem.
Vzácně se objeví DEW, tmavooká bílá fretka. Má bílou srst a karmínové oči, může mít i tmavé chlupy na nohách či ocase (DEW Patterns). Toto zbarvení může být označované i jako světle stříbrná (Light Silver).

Ahoj jestli chcete tak se podivejte na muj blog vlastniku tohoto blogu nezlob se ze ti tu delam reklamu.
www.zviratka136.blog.cz.