Základy krmení obecně
Dobu krmení si rozvrhneme tak, abychom pokud možno krmili pravidelně a ve stejnou dobu.
U dospělých psů je nejvhodnější rozdělit krmnou dávku na 2 a podávat je v určitém časovém odstupu, podle jejich využití (např. 1/3 ráno a 2/3 večer). Nesmíme podlehnout dojmu, že jsou tyto dávky malé (pes polovinu dávky zhltne rychle) a psovi zbytečně nepřidávat. Tímto bychom jen podporovali jeho liknavost při žraní a zhoršovali jeho výkon (pes tuto dávku nestačí v klidu strávit), který po něm většinou mezi krmeními chceme.
Štěňatům i dospělým psům velkých a obřích plemen se doporučuje dávat misku s krmením i s vodou na vyvýšené místo. K dostání jsou speciální stojany nebo držáky na kotce.
Krmení psovi podáváme na klidném místě a při žraní by ho nikdo neměl rušit.
Po krmení by měl být alespoň 2 hodiny v klidu (čím větší pes, tím delší doba).
Pokud bude pes více zatěžován, než jen kratší procházkou (výcvik, dlouhá tůra), měla by být tato doba ještě delší (proto je právě vhodnější rozdělení krmné dávky s tím, že druhou část dáváme až po výkonu). Pes dobře vytráví (nehrozí zdravotní potíže) a bude také dobře reagovat na odměnu - pamlsky. Po výcviku by měl mít pes alespoň 30 min. oddychu, než dostane krmení.
Odměňujeme-li při výcviku psa pamlsky, započítáme je také do krmné dávky (to se týká hlavně psů v dobré výživné kondici, aby zbytečte netloustli).
Psa nekrmíme přímo před plánovanou akcí - výcvik, cesta dopravním prostředkem (a potom ještě výstava nebo závody), úprava v psím salónu, návštěva veterináře. Někteří psi cestování s prázdným žaludkem špatně snáší. Proto jim vyjímečně můžeme, v dostatečném odstupu, před cestou podat 1/3 krmné dávky (něco lehkého, dobře stravitelného, ale na co je pes zvyklý).
Podávaná dávka by měla mít tělesnou teplotu nebo alespoň pokojovou.
Psovi necháme krmení asi 15 min. (pes je na hltání sice stavěný, ale u krmení suchými granulemi to není moc vhodné, nutit ho k velké rychlosti). Zůstanou-li v misce po krmení zbytky, odstraníme je a další krmnou dávku snížíme o 1/3. Nebo ji zkusíme rozdělit na dvě. Zbytečně velké množství krmné dávky může způsobit vybíravost psa. Ten totiž nejdříve vybere maso a potom možná další příkrmy, které jsou však nutné pro další pokrytí potřeb živin.
Ať už krmíme tradiční nebo komerční stravou, musí mít pes k dispozici vždy misku s čistou vodou.
Misky na krmení a vodu nebo nádoby, ve kterých krmení připravujeme, udržujeme čisté, ale co nejméně je umýváme saponáty.
Tradiční vařená strava:
Než začneme vybírat správné suroviny k sestavení krmné dávky, musíme znát, do jaké stravovací kategorie patří náš pes (štěně - malého, středního nebo velkého plemene, dospělý nebo sportující pes). Specifika plemene, které chováme (potřeba doplňků stravy). Máme vypočítanou základní krmnou dávku pro našeho psa. Jejím základem by mělo být maso, podávané v různém poměru k příloze, podle věku a kondice psa.
Všechny použité suroviny by měly být nezávadné. To se tyká především syrového masa, pokud se s ním rozhodneme krmit. Mělo by být jen konzumní (koupené v obchodě), kde je zaručená veterinární kontrola masa a jeho nezávadnost. Cenově dostupnější je odpadní maso, ale to musíme (vzhledem k jeho původu) vařit. Rozmrazené potraviny znovu nezmrazujeme. Kvalitu masa musíme pečlivě hlídat hlavně u štěňat a citlivých psů (pozor na mleté maso u těchto kategorií). Získáme-li někde mleté maso, měli bychom ho co nejdříve zpracovat (uvařit - podléhá rychle rozkladu).
Maso i zeleninu bychom neměli vařit příliš dlouho, ale jen po dobu nezbytně nutnou (kolem 45min.), aby se v něm zachovala alespoň část vitamínů (použijeme i vývar) a přitom se zničily choroboplodné zárodky.
Denně bychom měli připravovat čerstvé krmení. I když se to všeobecně nedoporučuje, než začít z nedostatku času přidávat komerční stravu (tato kombinace není správná), můžeme si udělat zásobu a uložit ji v chladničce, ale maximálně na 3 dny (dlouhým skladováním dochází k rozkladu bílkovin a tuků a ke ztrátě vitámínů a minerálů).
Předpřipravit si můžeme i polotovary v podobě jednotlivých základních dávek (syrová zelenina a maso - vše očištěné a nakrájené na potřebnou velikost), které zmrazíme. Pak už jen vytahujeme jednotlivé sáčky, ke kterým při vaření přidáme rýži, těstoviny a ovesné vločky.
Suché a polosuché krmení:
Většina krmiv má doporučené dávkování uvedené v gramech (dávkuje se podle aktuální hmotnosti psa).
Nejdříve vyzkoušíme, jestli je pes vůbec bude chtít (musí být hladový), v opačném případě musíme zkusit jinou značku. Pro rychlé a spolehlivé krmení si nachystámě vhodnou odměrku (pokud ji nepřidal už výrobce) nebo hrnek (někteří výrobci uvádí dávkování i podle hrnků). Odvážíme do ní potřebné množství (jedna denní dávka) a označíme si ho ryskou nebo nálepkou. Na malý hrnek si napíšeme, kolik je jich potřeba. Při dalším krmení stačí už jen nabírat.
V jednom druhu se v rámci kategorií většinou vyskytují různé velikosti granulek. Proto, když přecházíme na jinou kategorii, vždy potřebnou dávku převážíme a znovu označíme. I u dospělých psů se doporučuje denní dávku rozdělit na dvě - např. ráno a večer.
Granule podáváme buď suché nebo přelité teplou vodou nebo masovým vývarem (ne horkým, aby je příliš nerozmočil). Nemáčíme je dlouho, aby si zachovaly tvar a křehkost (napomáhá přirozenému čištění zubů). Nejdříve vyzkoušíme, jestli je pes nebude chtít suché a pokud je odmítá (nebo je sice pozře, ale vyzvrací), teprve potom je namočíme. Jinak budeme zbytečně vyhazovat kaši z granulí, protože namočené se nedají dávat k dalšímu krmení (kvašení) a pes by je stejně nechtěl. Začínáme-li s granulemi a pes je nechce suché - přelijeme je raději rovnou masovým vývarem pro lepší přítažlivost. Štěňatům a některým psům můžeme granule namočit v teplém mléce (nemájí-li z něho průjem).
Při přechodu na granule od jiného výrobce (psa nemusíme krmit celý jeho život jednou značkou) nebo jiný typ krmení, nesmíme psovi dát najednou celou dávku jiného druhu, ale minimálně týden mu novou značku v malých dávkách (ty postupně zvyšujeme) přidáváme do původního krmení. Teprve potom můžeme začít dávat plnou dávku nového krmení. Den před podáním plné dávky se doporučuje tzv. hladovka (kromě štěňat). Nemá-li pes z nového krmení trávicí potíže (zvracení, průjem), můžeme u této značky zůstat. Trávicí ústrojí se bude novému krmení přizpůsobovat alespoň měsíc a po tuto dobu může mít pes častější a řidší výkaly. Nepřestanou-li tyto přechodné projevy ani po 3 měsících - pes stále nechává zbytky (při dodržení správného dávkování), hubne nebo tloustne, má špatnou srst, patrně jsme nevybrali to správné krmení a budeme se muset rychle poohlédnout po jiné značce. Každému psovi vyhovuje něco jiného a neznamená to, že když vybraná značka nechutná našemu psovi, tak nebude chutnat ani ostatním psům. Přechod na jiné krmení se nedoporučuje dělat - když je pes ve vysoké zátěži, nemocný (pokud se nejedná o dietu), pár dní před dovolenou na kterou psa bereme s sebou nebo dáváme-li psa do hotelu.